Velká komunistická výhra

Upřímně řečeno, čekal někdo něco jiného? Od člověka, který prokazuje s každodenní pravidelnosti naprosté pohrdání občany země, které je presidentem, a které s oblibou nazývá idioty? Tedy ty co mu nelichotí. Těm ostatním kyne.

Ani Václav Havel, který své zvolení opřel o hlasy komunistů, protože buďme k němu konečně upřímní, kdo jiný jej tehdy volit mohl? Ani Václav Klaus, u něhož si na Hradě komouši podávali dveře si nedovolili udělat to, co se svým typickým šklebem udělal Miloš Zeman. Jmenovat vládu, která je vedená trestně stíhaným politikem, podezřelým ze  spolupráce s komunistickou StB, vládu která žebroní o podporu komunistů, jmenovat tuto vládu v den, kdy byla právě komunisty popravena Milada Horáková, členka sociální demokracie, které byl Miloš Zeman dlouholetým hrdým členem, to chce opravdu nejen silný žaludek, ale hlavně naprostou neschopnost jakékoliv empatie. Stejně tak, jako nepochybuji o tom, že tento jeho krok vyvolá vlnu nadšeného rykotu, že budou tací, kteří budou jásat, že konečně máme vládu, tak se stejnou vírou jsem přesvědčen o tom, že Miloš Zeman moc dobře věděl, jaký je dnes den a nejen to, jsem si jistý, že tento den zvolil úmyslně veden pomstychtivosti a touhou zranit ty, co jeho aroganci odmítají. A povedlo se. 

Ano Miloši, zabodoval jste. Zranil a těžce ponížil jste všechny slušné lidi. Všechny, kteří trpěli za vlády rudého zmaru. Ponížil jste památku Milady Horákové. 

Jste ostuda tohoto národa Miloši Zemane, nemáte právo být jeho presidentem.