Každoročně celý svět zjišťuje, že podle hodnocení americké administrativy je totálně v háji a že lidé se v té či oné zemi mají tuze zle. Hlavně menšiny, děsivě trpí.
A každoročně dostává Česká republika na zadek za to, že Romům je u nás strašlivě ubližováno. Ani letos tomu není jinak. Včera sdělovací prostředky oznámily, že jsme kritizováni, protože Romům je u nás zle, mají problém si otevřít konto v bance a úvěrové společnosti je zneužívají.
Když jsem tuto zprávu četl, nevěděl jsem, mám li se smát nebo plakat. Tak Romové mají problémy s bankovními účty. To by mně zajímalo, jaké problémy, protože při pracovní morálce některých z nich, mi není jasné, k čemu by jím to konto bylo, když tam nemají co uložit. Ti co pracují a vydělávají, takový problém nemají. A prý je šikanují úvěrové společnosti. To si neumím představit. Pokud vím, dostat úvěr, či půjčku není zase až tak jednoduchá věc a většinou to předpokládá úvodní návštěvu zástupce dané společnosti doma. A moc velké množství jich na přednádražni do Ostravy, nebo do Chánova či vyhlášených domů v Teplicích nepůjde. Takže jaké zneužívání mi zůstává utajeno.
Ono to bude všechno asi tak, že v oné komisi, která toto každoroční americké kádrování má na starosti, zasedají bambulové, kteří něco do počítače naťukají, shrábnou tučný šek a nic více je nezajímá. V opačném případě by totiž věděli, že majoritní společnost pro romské spoluobčany udělala a dělá opravdu maximum. Mnohdy více, než je schopen získat kdokoliv jiný. Řada Romů to chápe a snaží se svůj život zlepšit. Pro mnohé z nich není východiskem život v ghettu. Je ale velká skupina těch, a já zde nechci spekulovat jestli větší či menší, kterým to ghetto vyhovuje. Ale s touto situací mají USA samy svou velikou zkušenost. New York, Detroit, Chicago, Los Angeles a mnohá další města mají svá ghetta. Ghetta občanů, kteří si tento život vybrali za svůj. Je proto navýsost pokrytecké, když se snaží kritizovat nás za to, čeho mají doma ve větším než malém množství.
Aby nedošlo k omylu opakuju:
Mám rád USA. Myslím si ale, že jsou situace, kdy by si měli vyřešit nejprve své problémy a pak se starat o to, co se děje za oceánem.
