Svou vlast odhazuji v dál... s těžkým srdcem ale rád
Protože, co si budeme povídat, ještě dnes ve 21. století je punc emigranta jakýmsi stigmatem, přes které se ta část veřejnosti, která se k tomuto kroku neodhodlala, nedokáže přenést. A přitom měřeno pohledem tehdejší doby, dnes se může oním emigrantem stát kdokoliv, protože žijeme naštěstí v době, kdy cestování za dovolenou, za studiem či za prací není výsadou několika vyvolených, ale tuto možnost má každý, kdo najde sílu - a také trochu té odvahy. To už ostatně k tomu patří.
Já nebyl žádný primárně politický, ale ani ekonomický emigrant. Přestože jsem komunisty nenáviděl, a zcela jsem se sžil s hláškou jednoho sdíleného známého, který říkal, " co žít budu, to ty svině komunistické návidět nebudu", neemigroval bych, kdybych měl možnost dělat práci, která by mně naplňovala a kterou bych tím pádem dělal s radostí. Chtěl jsem si splnit svůj dětský sen, jenže to v bolševickém Československu nebylo možné. A tak, vědět, že budu muset dělat to co mi schválí někdo nahoře, a ještě denně v televizi vidět ty tlamy Husáka, Bilaka, všechny ty světové komunistické zrůdy, mít určeno co smím v kině vidět, co smím legálně poslouchat a kam smím jezdit, to bylo spolu s nemožností seberealizace dostatečným motivem prostě ze země zmizet.
A rozhodně to nebyl jednoduchý krok. Otec byl v té době těžce nemocen, sestra žila samozřejmě v Polsku a brácha ten žil svým životem, do kterého si zasahovat nenechával rád. Takže veškeré mé úvahy o emigraci většinou končily u obavy co se stane, když by matka musela zůstat sama? Jenže je na mně velice snadno poznat běh mých myšlenek a nebyli by to rodiče, aby nevěděli, že se trápím a byli to tedy oni, kdo mně dokopali k tomu, sbalit si svých pět švestek, ukrýt pečlivě dolary a vypadnout jak to nejdále půjde. A na cestu mi přidali radu, či spíše rozkaz : " Ty, ne aby tě napadlo se vrátit". To ale nehrozilo, protože moje "dobrodružství" bylo dobře pojištěno kamarádem, který emigroval o pár let dříve a který zařídil, že můj dětský sen se naplnil více než vrchovatě. Tedy nejen že jsem se dostal k práci o které jsem snil ale to mi umožnilo procestovat kus světa a země, které bych jinak navštívil jen těžko a pokud přeci jen, tak bych z nich neviděl tolik zajímavého.
No a nyní se dostávám k mé, jistého druhu polemice s panem Čechem a paní Černou, která pod jeho blogem komentovala.
V Československu respektive v Česku se udržuje při životě hloupá říkanka Zdenka Pluhaře "Opustíš li mně nezahynu, opustíš li mně zahyneš." Občas jízlivě říkám, že jsem Československo opustil a ono zahynulo, zatímco já si vesele žiji dále.
Toto klišé v lidech vyvolává pocit, často přesvědčení, že člověk musí sedět na zadku tam kde se narodil, že se nesmí hnout, že musí stále myslet na blízké, na kamarády a ronit potoky slzí kdykoliv se vzdálí od své rodné vesničky střediskové nebo městečka na dlani. To do nás hustili bolševici a tím v nás ubíjeli přirozenou touhu po úspěchu ne pro společnost ale sami pro sebe.
Dnes lidé cestují svobodně za prací či zábavou. Do USA po roce 89 přiletěly tisíce Čechů aby zde našli štěstí a budoucnost. Hodně z nich nelegálně a mnohým se povedlo sňatkem svůj pobyt zlegalizovat. Je zajímavé, že tito lidé, podobně jako ti co odjíždějí za prací do Skandinávie, Německa či jinde, jsou vnímání s obdivem, není jím připomínána vlast a rodné městečko či rodiče. Na rozdíl od nás, kteří jsme odešli za vlády teroristů
Pan Čech napsal že by nikdy svou krásnou vlast neopustil. Jistě, takový krok není pro každého. Chce to hodně přemýšlení a hlavně ostré lokty. Protože nikde vám nikdy nikdo nedal a dosud nedá nic zadarmo. Nikdo z nás, kteří jsme odešli nestál před úřady a nečekal na almužnu od státu. Svou pozici jsme si museli vybudovat sami. A nikdo netoleroval, že neumíme jazyk. Prostě se naučíš nebo máš smůlu. Ne každý to zvládl. Proto je dobře že lidé jako pan Čech poznali své možnosti a zůstali doma. Je ale nespravedlivé, když my, kteří jsme to prostě riskli, jsme pranýřování za to, že jsme našli sílu stát se svobodnými. A dělat to co nás baví.
Neodjíždělo se mi lehce ale jsem rád že jsem to udělal. Ne kvůli majetku, kvůli penězům ani ne kvůli všudypřítomným komunistům. Ty jsem posílal kam patří- tedy do prdele i před emigrací, ale kvůli tomu pocitu, že se ráno probudíte, a víte že PROSTĚ MUŽETE. Co? Cokoliv. Že nemusíte poníženě žmoulat čepičku někde na úřadě, jestli vám dají pas, výjezdní doložku, devizový příslib. Že vám zabudují telefon během několika hodin, či dní, že když se chcete přestěhovat, tak prostě můžete a vždy najdete byt a práci, která vám bude vyhovovat a nebudete ničím otrokem. Zkrátka můžete.
A to je důvod, proč jsem rád, že jsem tehdy "naposled" zamával rodičům a sedl do autobusu směr svoboda.
A protože v těchto dnech vzpomínáme výročí barbarského útoku zemí Varšavské smlouvy v čele se SSSR na Československo přidávám několik dojemných videí. Alespoň tam jsme je nakopali.
Martin Braun
Poděkování Divadlu na Jezerce
Divadlo na Jezerce připravilo pro své diváky opravdovou lahůdku, v podobě premiéry hry Mašíni, která se zabývá tématem bojovníků proti komunismu, bratrů Mašínových
Martin Braun
Dosluhující vláda má problémy s logikou. Bude ta nová lepší?
Ministr Vojtěch opětovně ukázal, že to co se nazývá selským rozumem, mu je naprosto cizí. Se svými spolupracovníky proto připravil další dávku údajných opatření, proti šíření covid 19.
Martin Braun
Tisková konference Mynáře jako naprostý šok
Alespoň pro mně skončila obrovským šokem tisková konference, kterou pan Mynář svolal a o které se spekulovalo, že má vnést jasno do otázek ohledně zdravotního stavu Miloše Zemana
Martin Braun
Hyenismus nejvyšší
Stav presidenta republiky asi zajímá každého, nebo velkou část občanů. Ať už s ním souhlasíme, jsme jeho příznivci nebo ne, lidskost nám velí ctít respekt.
Martin Braun
Nesmyslné předvolební televizní šílenství
Právě teď, poprvé, sleduji v televizi na ČT 2 předvolební klipy jednotlivých politických uskupení a musím přiznat poměrně silné zděšení a rozčarování.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
- Počet článků 486
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2626x
Lépe být mrtvý, než rudý.
AM YISRAEL CHAI
ARALLU Akbar
martinbraun@centrum.cz
Sionista - Islamofob - Antikomunista
Bohabojný židovský Antikrist
Jsem přítelem Izraele a jeho politiky. Jsem příznivcem židovského odboje, který přispěl k vzniku státu Izrael. Mým vzorem je Avraham Stern, brutálně zavražděný Brity. Ctím památku osvobozeneckých hnutí Haganah, Irgun a Lehi, které se zbraní v ruce bojovaly za svobodu, nezávislost a za vznik židovského státu na historických židovských územích.
Všechny současné i budoucí fotografie jsou zveřejněny s laskavým souhlasem Dory Bar Or,
All current and future photographs are published with kind permission Dory Bar Or, from his Instagram account