Jistě jste to zaregistrovali u předchozích demonstrací. Pokud se nějaká konala, mám na mysli proti islamizaci, pochopitelně, veřejnoprávní televize o účasti procedila mezi zuby něco o pár stovkách demonstrujících.
Ve skutečnosti se jednalo spíše o tisíce lidiček. Stal se z tohoto dezinformování už pomalu takový zvyk a veřejnost, alespoň si to myslím, už hrátky s čísly, v podání sdělovacích prostředků nebere vážně.
Dnes to ale bylo hodně jiné. Vlastně celá reportáž o oslavách výročí listopadových události, se nesla ve velmi nervozním a rozpačitém duchu. Sledoval jsem veřejnoprávní televizi a tak nevím jak na tom byly ostatní media, ovšem protože na internetových portálech se projevila stejná vylekanost, tak si myslím, že se jednalo o celostátní problém. Zpětně ale k ČT 1 , mámě všech poctivých novinářů.
Jak jsem napsal, byly to velice trapné a rozpačité minuty. Redaktoři, v čele s panem Železným, se úzkostivě vyhýbali jakékoliv zmínce o počtu účastníku. Omezili se na obecné oznámení, že se sešly tisíce lidí.
Ale abych byl konkrétnější. Reportáž o oslavách v Praze trvala celé 2 minuty a 22 vteřin. To druhá reportáž o pietních akcích byla o něco delší, 3:38 ale omezila se jen na obecné sdělení že se sešli poslední žijící pamětníci událostí z roku 1939, pohovořil zástupce ODS, i pánové Babiš a Kalouskem něco plkli a nakonec nesměl pochopitelně chybět zástupce komunistů, bez kterého by asi podle ČT nebyly oslavy kompletní.
Z projevu presidenta Miloše Zemana se objevily dva krátké šoty, z projevu Martina Konvičky jsme neslyšeli ani zbla. Chápu že český lord Castlepool, neboli sběratel motýlů z pokladu na stříbrném jezeře, čili Martin Konvička nemusí být tomu či onomu po chuti, ochutnávat jej ale nemusí, přesto si ale myslím, že je to dosti významná postava na politické scéně a tudíž by se patřilo, aby veřejnoprávní televize seznámila veřejnost s tím, co má na srdci. Uff, omlouvám se, za větu značně rozvitou.
Jenže nejen Martin Konvička zůstal zazděn. Zpravodajství z regionů se omezilo jen na Brno a to ještě letem světem a reportáž z Ostravy vlastně ani nebyla. Když pominu informaci, že ještě koncem listopadu 89 se zde sešlo 8000 příznivců tehdejších komunistů.
Na co ovšem ČT 1 nezapomněla, byl projev pana Sobotky, speciálně na pasáž, že událostí v Paříži budou zneužívat extrémisté. A na ustaranou tvář pana Babiše, který si zoufal že svoboda je ohrožená a že se cosi nesmí zneužívat.
Tedy, suma sumárum, Česká televize, ta televize, které jdou peníze z kapes každého občana České republiky, ať už se na ní dívá nebo ne, tak tato televize letošní výročí 17. listopadu nezvládla. A nebyl to lapsus náhodný. Obávám se že jsme svědky snahy o udržení občanů ve sladké nevědomosti. Trestuhodné snahy, protože v této souvislosti nemohu nevzpomenout na výroky právě premiéra Sobotky a ministra vnitřku, Chovance, kteří ubezpečují, že nemají žádné informace o hrozícím nebezpečí vůči naší zemi. Pánové cudně zamlčují, že takovéto informace neměli ještě v pátek odpoledne ani politici z Francie a podobné informace, bude li se něco chystat, nebude mít nikdo. V takové situaci se ocitla Evropa, v takové situaci je Česká republika. Taková je totiž taktika islámistů.
Nevím v čím jménu pracuje Česká televize. Vím ale jasně, že to není v zájmu občanů. A to rozhodně není dobře. Občané nesmí být klamáni. Jak takovéto oklamávání dopadlo jsme viděli minulý pátek. A obávám se že brzo ještě uvidíme. Paříž, Berlín, Amsterdam, Řím, Stockholm... jmenujte město. Každé bude v přímém ohrožení. Praha, Warszawa, Budapest... žádná metropole není v bezpečí. Ani Moskva ne, i kdyby se Putin nechal naklonovat, tak nebude schopen jí ochránit před teroristy.
Je třeba aby to veřejnost věděla a aby se připravila ale hlavně, aby se mohla vyjádřit k tomu co se děje a co chce. Hlas pana Martina Konvičky, je hlasem nemalé části veřejnosti, stejně tak hlas pana presidenta, který byl touto veřejností zvolen do úřadu. A nezávisle na tom, jestli se nám to líbí nebo ne, i pan Okamura mluví za část veřejnosti. A pokud tyto hlasy, má veřejnoprávní sdělovací prostředek tendenci upozaďovat, tak je něco ve velkém nepořádku.
