Ona ani Drtinová není lepší. Ale před panem feministou Filou bych si z paty odflusl.

Kora

Pořád nemůžu uvěřit že už není s námi. Smrt je někdy nespravedlivá

Pane Braune, píšu teď tady nahoru, abych svými reakcemi ještě více neznepřehledňoval diskuzi, kterou jste vedl s paní Zamrazilovou. Chci říci, že přesně ty Uzlovy výroky, které jste parafrázoval, právě hrozí sexuální obtěžování násilí zlehčovat, jakkoli se zdají být na první pohled rozumné. Z mého pohledu ale nejsou. Mám na mysli toto:

Uzel tvrdí, že muži jsou muži (zvířata) a mají v přirozenosti lovit (ačkoli také musí v tomto lovu ctít jisté mravní meze). No a ženy by si na tento základní fakt měly zvyknout, ale zároveň si nenechat všechno líbit. Zvyknout pak znamená smířit se s tím, že to tady je, ale taky to znamená, že je třeba se tomu účinně bránit a bojovat s tím. Přitom však nemá smysl to jen odsuzovat a kritizovat.

Potíž je, že takováto tvrzení nedávají žádný smysl a jejich adresát si pod nimi může představit vlastně cokoli. Neboť: všichni jistě akceptujeme fakt, že muži jsou "lovci" (taky by se dalo říci prostě ti, kdo mají od přírody větší fyzickou sílu), a že lidé obecně mají v různé míře sklony ke zlu a agresi. Je zde zároveň přítomná regulace ve formě kulturních a mravních imperativů, kterých se lidé (opět v různé míře) drží. Doposud je vše uvedené jistě nezpochybnitelnou pravdou. Ano. Pak ale přijde podivná rada: na výše uvedené si máme zvyknout, a zároveň s tím bojovat. Co si pod tím máme představit? Asi bychom věděli, co si představit pod oním bojováním, ale co přesně znamená "zvyknout si". Jak si člověk zvyká na to, s čím zároveň bojuje a po čeho nepřítomnosti tedy touží? Jak si to představit - zvyknout si na to, o čeho odstranění usilujeme? A navíc - jak by tedy vypadalo "nezvyknutí si"? Uzel nám radí, že si máme na něco zvyknout a s něčím se smířit, avšak z toho není vůbec jasné, co vlastně si pod těmi slovy představit. Nebo naopak, Uzel nám radí, co dělat máme. Ale jak tedy vypadá to, co bychom dělat neměli, tedy ono odmítání si zvyknout? Čemu v tomto smyslu Uzel chce, ať se vyhneme? To je z mého pohledu potíž s podobnými výroky.

Není to tak komplikované, pane Záturecký. Pokud chceme něco vymýtit, nebo alespoň redukovat, musíme to poznat a logicky přijmout fakt, že to existuje. Nemůžeme si lhát do kapsy tím, že negativní věci budeme popírat. Dnešní doba je opravdu zvláštní. Vzpomínám si, že za minulého režimu, lidé ve všem hledali jinotaje, takže je to nutilo přemýšlet. To vedlo k tomu, že lépe chápali co kdo chce říct. Dnes zlenivěli. Každý chce jasnou a jednoznačnou větu, pokud možno větu prostou. Když řeknete souvětí, tak je posluchačstvo zmatené a když ta souvětí dokonce spojíte do nějakého filozoficko -vědeckého prohlášení, nastává přehřátí mozkové kapacity. Ne u všech ale minimálně u čtenářů stoky, jakou se v heroine předvádí Kamil Fila. A protože je to magazín pro jednodušší čtenáře, kteří nebudou pátrat po faktech ale stačí jím, že někdo řekl něco jedovatého, dochází k mnoha nedorozuměním.

Nicméně: Tento blog nebyl o heroine, nebyl o Filovi, který mi za samostatný blog opravdu nestojí. Byl o jednom rozhovoru a moderátorovi, který tento rozhovor vedl s jediným cílem. Potupit MUDr. Radima Uzla. Pokud by se na něj podíval kdokoliv, kdo nezná ani jedno jméno, kdo vůbec neví o co jde, tak by se musel divit, to to ten Veselovský vlastně provádí. To nebyla novinařina, to byl pokus o "popravu" ve veřejném prostoru. Bez toho, aby se vyslýchanému dal patřičný prostor své postoje vysvětlit a obhájit. A tak z toho vznikl paskvil, kde se neznalý divák dozvěděl jen to co pan Veselovský chtěl a kam jej geniálním způsobem vmanipuloval.

Prakticky celá tato kampaň znamená jen jedno. Ženy musí být před obtěžováním chráněny ale nejsou to oběti, které budou rozhodovat co je obtěžováním a násilím. To rozhodně někdo jiný, hlasitý a pokud se ta žena ozve, že se obtěžována necíti, tak se ta zloba otočí proti ní.

Za mě... pan Veselovský kloval...

Viděl jsem to taky, ten styl byl hrozný a vůbec mi nesedlo takové frackovité vystupování vůči osmdesátiletému profesorovi (který si z toho teda zase tak moc nedělal).

Veselovský se živí slovem a dobře ví, že když někomu řekne “To jsi mi teda udělal radost” různým tónem, tak obsah sdělení je úplně jiný. A nepochybně to samé měl pan Uzel na mysli tím poplácáním.

On je Uzel profesor? Nikde jsem to nenašla.

Asi záleží na tom, co tam kdo z nás chce vidět. Já tam vidím to, že se pan Veselovský snaží dostat z pana Uzla nějaký názor způsobem, který bude uchopitelný pro diváka a to někdy není snadné (a není to poprvé, jak jinak chcete z lidí dostat jejich názor v pořadu?). To není jako napsat blog a nazdar. Takže jako v DVTV: opravdu myslíte, že nějaký takový pořad může z žen udělat nesvéprávné slepice? Buď ta žena nesvéprávná slepice je nebo není. A pokud není, tak jí žádný pořad neuškodí a pokud je, tak ji nezachrání.

A to ani nemluvím o tom, že svět se mění, tak je to dnes jinak než to bylo dřív a co má být? Za Vás to taky bylo jinak než dřív a co jste udělal? Přizpůsobil jste se tomu? Ani náhodou, tak co byste chtěl dnes? Aby to zamrzlo u toho, jak jste byl zvyklý? To je přece hloupost. A to ani nemluvím o tom, že mladí nebudou přilepení k DVTV a prostě si to vyřeší po svém, stejně jako moje generace, stejně jako Vaše generace, stejně jako předchozí a budoucí generace.

Normálně vaše blogy žeru, ale v tomto případě bych si dovolila doporučit cyklus článků v Heroine, který se věnuje dr. Uzlovi jakožto ,,autoritě". Místo dojmů uvádí tvrdá data o problému, o kterém jde řeč.

https://www.heroine.cz/spolecnost/3567-uzel-zahradnikem-1-kdyz-sexuolog-skodi

Právě kvůli nehoraznostem onoho časopisu vznikl ten rozhovor mající za cil doktora Uzla znemožnit.

což ti ovšem nebrání v tom se k tomu vyjadřovat.....