Je to jen otázka, protože stále častěji mám pocit, hlavně při čtení redakčních článků jistého autora, jde nezávislost hodně stranou. Hlavně pokud se jedná o Izrael .
Včera se objevil článek pana Manerta, který pojednává o chystaném, či nechystaném kroku presidenta Donalda Trumpa. Jeho okolí totiž naznačuje, že snad už zkraje tohoto týdne by mohl naplnit svůj předvolební slib a dát příkaz k přestěhování velvyslanectví USA z Tel Avivu, do Hlavního města Izraele, do Jeruzaléma.
Je kolem toho zatím hodně otázek, hodně nevyřčeného, ovšem pan Manert má, zdá se, jasno. President Trump prý si zahrává s Jeruzalémem i Palestinci. Musím naprosto otevřeně, protože jinak to nejde napsat, že větší pitomost jsem už dlouho nečetl a krátce poté autor překonal sám sebe a vytrval, tvrdíce, že tento krok může ohrozit pokračování mírových rozhovorů.
Pan Manert asi neví, možná mu to nikdo neřekl, že žádné mírové rozhovory neprobíhají a že tomu tak není, protože by snad Izrael nechtěl. O nikoliv, pane Manerte. Je tomu tak proto, protože Izrael prostě nemá žádného partnera, který by s ním k oněm rozhovorům zasedl. Po létech, kdy židovský stát s otevřenou dlaní přicházel a nabízel mír a spolupráci, jako odpověď přicházelo vždy odmítání a nikdy nekončící útoky a hrozby. Nemluvě o tom, že představitelé palestínské samosprávy odmítají základní podmínku toho, aby vůbec nějaké rozhovory mohly proběhnout. Totiž uznat právo Izraele na svou existenci. Jak může dojít k uzavření míru, když jedna strana neuznává legitimitu druhého partnera. V praxi by to po případném podpisu jakékoliv dohody mohlo znamenat, že by Palestina, cokoliv si pod tímto slovem představujeme, od oné dohody ustoupila, protože by její představitelé a vůdci prohlásili tento dokument za neplatný vzhledem k faktu, že právo na existenci Izraele neuznávají.
Každý soudný člověk musí uznat a pochopit, že když jsou karty takto rozdány, nemůže Izrael k nějakým rozhovorům přicházet jako prosebník, žmoulajíce čepičku v dlaních a prosíce o almužnu.
Pan Manert ve svém děsivém výtvoru dumá, jaké kroky asi podnikne president Trump. A zde přichází čas na třetí příšernost v tak krátkém článečku. Trump prý... ale dejme slovo panu Manertovi:
...Jako hlavní město Izraele zřejmě označí pouze západní Jeruzalém, východní část formálně „přenechá“ Palestincům....
Ano všiml jsem si úvozovek nad oním přenechá, ale ty nehrají roli, protože tato formulace je tak nehorázná, že mám problém věřit, že jí mohl napsat novinář v celostátním periodiku.
Jaké přenechá. Co má co Trump komu přenechávat a jinému přidělovat? Jeruzalém je Hlavním městem Izraele, ať už velvyslanectví bude přesunuto či ne, ať už jej kdokoliv uzná nebo ne. To rozhodnutí je pouze a jenom na Izraeli, a já věřím že Donald Trump to takto chápe.Taky věřím, že je mu naprosto jasné, že obavy z ohrožení bezpečnosti a míru jsou zcela liché.
Celé to napětí kolem Izraele je uměle vytvořené a eskaluje jen proto, že mezinárodní společenství nedokázalo včas říct STOP. A tak se v průběhu let stupňovaly požadavky, nářky a dospělo to do okamžiku, kdy UNESCO dokonce vyhlásilo, že Židé k Jeruzalému nemají žádné historické pouto. Tato sprosťárna prosím vyjde z podorganizace OSN.
Je zkrátka čas, kdy svět musí konečně říct, že nátlaku nebude dále ustupovat. Někdo udělat ten první krok musí a USA jsou logicky na řadě. Jsem přesvědčen že tento krok vyvolá řetězovou reakci a další země budou následovat. A teprve pak stoupne naděje na spravedlivý mír pro všechny. Staré pravidlo platí, že zlu se ustupovat nemá. Když vás někdo drží v kleštích je to zlo. Když někdo hrozí eskalací napětí a násilí je to zlo dvojnásobné.
Pokud tedy Palestinci chtějí opravdu mír, musí se smířit s faktem, že Jerusalém patřil, patří a bude patřit Izraeli.
A měl by si to uvědomit i pan Oldřich Manert a ti, kterým v redakci Idnes nevadí podobné nehoráznosti, jakou vytvořil včera on.
