Od chvíle kdy oznámil veřejnosti, že trpí leukémií, není den kdy bych si na nějakém zpravodajském serveru nepřečetl "novinky" o tom jak nemoc probíhá a co se děje.
Slova o Bohu o nejvyšším soudu, Karel nepřijímá návštěvy, to všechno čtenářům servíruje senzacechtivá bulvární bestie, a čtenáři to pravděpodobně hltají plnými doušky, samozřejmě se slzami v očích. Jak hnusné, jak patetické.
Karel Gott jako zpěvák mně v životě zcela minul. Je to druh hudby, kterou když jedu v autě a náhodou ji hrají, tak nevypnu. Na rozdíl třeba od Heleny Vondráčkové nebo Michala Davida. Karel Gott mně svým zpěvem nerušil, neznervozňoval, ale nikdy jsem nebyl jeho fanouškem. Přesto jeho kvality nemohu popřít ale hlavně je nechutné, jak se nyní, v jeho nejtěžších okamžicích snaží na jeho bolesti vydělávat skutečné lidské hyeny. Mají štěstí, že nevědí co prožívá člověk, který touto nemocí onemocní. Mají štěstí že to peklo neprožívá nikdo z jejích blízkých, protože jinak by asi podobné splašky psát nemohli.
Myslím si, že Karel Gott si zaslouží žít tyto dny, týdny a snad měsíce a roky obklopen respektem a důstojným přístupem k člověku, který patří k tomu málu Českých umělců, o kterých v zahraničí vědí. I když především v Německy mluvících zemí. Který tisícům svých posluchačů přinesl radost a pohodu.
Šmírování a čmuchání kolem jeho zdravotního stavu je známkou toho největšího lidského odpadu, jaký si je možné představit.
Tahle písnička mně docela bavila:
