Včera napsal pan Jan Ziegler zamyšlení u příležitosti 45 let od zrůdného teroristického aktu, následkem kterého byli zavraždění sportovci státu Israel, účastníci se OH v roce 1972
Asi v důsledku nepředvidatelné technické poruchy, zmizel článek pana Zieglera z hlavní stránky. Můžete si jej tedy přečíst zde
Jak se dalo očekávat, okamžitě po zveřejnění blogu, ozvala se místní rudě proti izraelská squadra se svým kolovrátkovým popěvkem a pochopitelně voláním po zdrojích tvrzení pana Zieglera. Inu, dnes je velice snadné si tyto zdroje najít. Stačí trošičku šmejdit po internetu a dostanete se do archívu propagandistického plátku zločinecké KSČ - Rudého práva.
Například :
6.09.1972
7,09,1972
8.09.1972
A dalo by se hledat a zkoumat. Jen na to svinstvo mít žaludek.
Ve vydáních která jsem zmínil. Rudé právo referuje o událostech v Mnichově ale stylem který...však posuďte sami.
Člověk neznalý bolševické demagogie by i slzu uronil nad dojemnými vzlyky o ráně ušlechtilým cílům. Pochopitelně redaktor, nebo redaktoři, čert už dnes ví, kdo to napsal, nemohli napsat naplno, že na oslavu se pilo sto gram vodky. Tovarišcí za rodinu, za Stalina...eh za Brežněva. I Gusáka tože. A tak čteme o spravedlivém boji palestinského lidu proti izraelskému útlaku.
Ještě se vám nezvedá žaludek? No a co tohle?
Vytloukají z tragedie kapitál. To je název což? A ten obsah. Jedna perla za druhou. Ono je to tak, že kdo s čím zachází, tím taky schází. Praví přísloví a je to pravda.
Soudruzi si hýčkali klubko zmijí a teď se strašně divili, že ty zmije najednou kously.
Ovšem nejednalo se o nějaké osamělé šílence, jak se snažilo Rudé právo, ale i například Mladá fronta nebo Ostravská Nová Svoboda sugerovat. Black September byla frakce napojená na Arafata a na další profláknuté teroristy, kteří jsou známí například z polo gay porna líbačky Brežněv - Arafat. Československo ostatně velice rádo poskytovalo své zázemí teroristům různého ražení. Ať už to byl Che Guevara nebo Carlos jinak řečený Šakal. A OOP měla své výcvikové tábory po více zemích RVHP, tedy včetně a hlavně v Československu.
Dodnes si pamatuji na článek v ostravské Nové svobodě, kde, tuším že se ten pisálek jmenoval Smetana, referoval o masakru v Mnichově tím, že se jedná o pochopitelnou a logickou reakci utlačovaného lidu Palestíny, který trpí pod Izraelským násilím. Tenhle výtisk jsme spolu s několika dalšími archivovali dlouhá léta.
Takže pokud mi dnes chce někdo tvrdit, že komunisté odsoudili vražedné řádění palestinckých teroristů, pak já říkám že neodsoudili. Pouze ta jejích prvotní reakce byla projevem šoku z toho, že zločinci jednali na vlastní pěst.
Povraždili bestiálním způsobem sportovce, kteří přijeli soutěžit o medaile a nikoliv válčit.
Jenže občas je i historie spravedlivá. Vrazi dostali do zasloužili a Izrael je zde a zůstane. Nezávisle na tom, co si přejí jeho nepřátele.
