A to je přece to nejdůležitější. Tak ti dva ať si klidně křepčí u častušek, Michala Davida, nebo jiného Michaela, jak je jím libo.
Lidé kteří netrpí hudebním hluchem si dopřejí jiných lahůdek. A že jích letošní rok přinesl požehnaně. A to ještě zdaleka nejsme na konci. Škoda jen, že se i Česká republika nemůže pyšnit čelnými příčkami světových hitparád, jako například sousední Polsko, díky skvělým Behemoth.
Nicméně letošní albový rok začala partička z Řecka s libozvučným jménem Rotting Christ a novým albem Heretics. Nepřináší oproti dřívějším deskám mnoho nového a to právě z tohoto alba dělá album geniální, protože jestli je pro metal něco likvidačního, tak jsou to změny a vývoj a posun. Toho se u Rotting Christ obávat nemusíme a tak, stejně jako v minulosti nám naservírovali poctivou dávku mysticismu a temnoty. V následující ukázce spojil zpěvák Sakis své síly s Ashmedim z kapely Melechesh a výsledek je impozantní.
Druhou metalovou hvězdou, která vydala své album a která mně velice potěšila jsou Nizozemští Within Temptation. Potěšili mně především díky tomu, že se po jisté stagnaci vrátili k soundu, na jaký jsou jejích příznivci zvyklí a který je dělá výjimečnými. Sharon opět dává vyniknout svému hlasu padlého anděla a navíc každý jejích song je i poměrně silným poselstvím o době ve které žijeme. Stylově je složité Within Temptation zařadit, pro mně byli vždy špičkou díky atmosféře, kterou vysílají jejích skladby.
No a jako třetí kapelu vám dnes nabízím Švédské Amon Amarth. Pro příznivce rocku a metalu zvláště není nutno nijak obšírně představovat. Amon Amarth nabízí lekci severské historie. Severské mytologie a připomínku, bohužel, dávno zašlé slávy vikingů. I pro Amon Amarth platí totéž co jsem napsal u Rotting Christ. Každé jejích album vám do uší vpálí obrovskou dávku energie a pokud hudbu jen trochu vnímáte, tak vás přenesou do dob, kdy Skandinávie byla Skandinávie, kdy ve Švédsku byli doma Švédové, kteří ctili svého Boha Odina a Thora a ...ale co vám budu povídat. Však všichni víme.
Ale jak jsem napsal v úvodu, letošní rok ještě ani zdaleka nekončí a nás, fanoušky té jediné správné a opravdové muziky, tedy Black Metalu a metalu obecně čeká to nejlepší. A to v pořadí sedmé album skupiny z Hlavního města Izraele Jerusaléma, skupiny ARALLU.
Tihle kluci zrají jako víno a jejích produkce je čím dále, album od albumu dokonalejší. To nejnovější, které vyjde 22.09.2019 u Ruské společnosti Satanath records slibuje podle prvních ukázek maximální kvalitu a úroveň. Ta je umocněna jednak použitím klasických nástrojů, typických pro střední východ ale hlavně texty, které dotvářejí poselství alba.
Arallu nejsou primárně politickou kapelou, nicméně pro hudebníky v Izraeli je nemožné vyhnout se tomu, co je obklopuje, čím lidé v této nádherné zemi procházejí a procházeli a co cizinec, navíc ovlivněný světovými medii jen těžko pochopí.
A tak předchozí, šesté album přineslo skladbu Oiled Machine of Hate, která jak v textu tak i na videu syrovým způsobem ukazuje realitu a také pravou tvář příjemců milionů dolarů podpory z Evropy i USA.
Nejnovější počin, En Olam, zdá se zachází ještě dále, jak už samotný název alba napovídá. En Olam nemá přesný překlad ale popisuje strach, ve kterém lidé žijí a který cítí. Osobně si myslím, a jsem o tom přesvědčen, že pro pochopení reality života v Izraeli, dělá Arallu mnohem více nežli jejích světově známější kolegové Orphaned Land. Tím nechci nijak snižovat kvality OL ale faktem je, že zatímco oni si užívají péče světového vydavatelství, které jím zajišťuje promotion a turné, Arallu dělají vše takříkajíc na koleně a o to je jejích hudba naléhavější.
No jo no. Jak jsem napsal. V metalu je vše ještě stále v pořádku. Stále zde vládne upřímnost ve výpovědi. Tak si zkuste něco z výše uvedeného poslechnout. Ovšem jestli dáváte přednost kvílení ve stylu híííl the world nebo chcete žít nonstop, je to jen na vás. Hudba je tu od toho aby dělala radost a sem tam i něco moudrého řekla. A je na každém, jak to máme zařízené.
Já to mám tak jak jsem vám nabídl. Kdo to respektuje, ten je můj člověk. A pro prudiče platí totéž co pro Miloška a Andreje " Vlezte mi na záda "
Tento blog měl za cíl seznámit čtenáře s mými oblíbenými kapelami. Text, který se netýká přímo kapel a klipů lze brát jako míněný s nadsázkou. Kdo to nepochopil a cítí se pohoršen, tomu platí poslední věta v uvozovkách.
Přeji hezký víkend a 23. června krásné počasí.
