Ano, mám na mysli paní Madeleine Albright, jinak Marii Korbelovou rozenou, která se opětovně vyjádřila a z jejího vyjádření plyne, že neví o čem se vyjadřuje. Anebo to ví a jen plácá a plácá.
Je pro ní šokující přístup zemí V 4, tedy i České republiky, které odmítají uprchlíky a jak už se stalo populárním a nesmírně hloupým zvykem, připomíná minulost, kdy údajně i obyvatelé zemí V 4 se sami stávali běženci.
Tato fráze, toto neskutečně blbé klišé, kromě toho že je nepravdivé, je ale hlavně hodně nebezpečné.
Ano, je pravda že tisíce a asi i stovky tisíc lidí ze zemí postižených komunistickým terorem hledaly ochranu a lepší budoucnost na západě. To nikdo nepopírá. Je ale zrůdnost dávat mezi tyto lidi a současnou uprchlickou vlnu jakékoliv rovnítko. Krátce proto, že tehdy se nejednalo o masívní vlny, nejednalo se o davy, které posedávaly v parcích, na nádražích. Hlavně ale, v naprosto drtivé většině se jednalo o lidi, kteří se okamžitě po příchodu do nejbližší svobodné země snažili zapojit do nového života a budovat si lepší budoucnost. Byli to lidé, kteří přicházeli buďto už alespoň se základními jazykovými znalostmi, anebo s vůli se jazyk hostitelské země naučit. Byli to lidé, kteří měli snahu studovat, vzdělávat se a hlavně, přestože jím v počátcích byla poskytnuta ze strany hostitelů velice štědrá pomoc, nikdy se na tuto pomoc nespoléhali a snažili se si svůj život vybudovat pomocí vlastních sil. Mnohým se to nepodařilo a potupně se vrátili do náruče bolševika. Někteří vešli na dráhu zločinu a skončili špatně. Ovšem drtivá většina nejenže se prosadila ale přijali nový život bez jakékoliv snahy o to, aby se hostitel přizpůsoboval. A hostitelské země pak neměly žádný problém, aby i ony přijaly a absorbovaly různé kulturní zvyklosti ať už Čechů, Maďarů nebo Poláků. Prostě dokonalý příklad integrace s interakci.
A teď se podívejme opravdu s otevřeným hledím na ty, kdo přicházejí do Evropy a žádají o azyl. První věc, která nás okamžitě udeří do očí je, že nemají ani tu nejmenší snahu odhalit, kdo vlastně jsou. Už ve výchozích zemích likvidují své osobní doklady a přicházejí s frází že jsou ze Sýrie, případně z nějaké země, kde momentálně zuří největší konflikt.
Po připlutí k břehům Evropy neprojevují sami svou iniciativu k tomu, aby se stali součástí evropské komunity. Naopak, sdružují se ve svých ghettech a táborech a čekají s nataženou dlaní na dávky a podpory.
Neprojevují nejmenší snahu o to naučit se jazyk, studovat, najít si práci či aktivně pomáhat v registraci.
A tak jak jsem napsal že v případě emigrantů z dob bolševismu existovaly výjimky, kdy někteří emigraci neustáli, tak i mezi dnešní vlnou existují výjimky, které si svůj prostor budují a snaží se v novém prostředí najít své místo. Patří jím náš obdiv, uznání a taky i pomoc.
Jenže to vše je jen malinký kousíček celého problému, protože nikdo z těch, kdo volají po vítání a přijímání, včetně tedy nově i paní Albright, nikdo neříká to podstatné. Co dále? A my ze zkušeností víme co dále. V okamžiku kdy země V 4 povolí, křiklouni zmlknou a vykašlou se na nás. Pomozte si sami. A eventuálně za nějaký čas přijdou s dalšími požadavky.
Taková je pravda, taková jsou fakta a není v nich ani miligram nějakého rasismu nebo neonacismu nebo xenofobie. A abych to napsal naprosto jasně a zřetelně :
Já proti podobným snahám vystupuji ne proto, že bych tyto lidi neměl rád, či je nenáviděl, či se jích bál. Píši to proto, že vůči těm co jsou v nouzi cítím opravdu velký soucit a lítost nad jejích osudem. Na druhou stranu nejsem ovšem takový pitomec, abych si myslel, že nějaká škatulata hejbejte se, mohou jakoukoliv krizi vyřešit. V tomto případě tu krizi a zoufalství jen rozmnoží do neúnosných rozměrů.
Takže paní Albright, pan Macron a další a další by si měli uvědomit, že namísto toho, aby strkali své čuchometry do záležitostí svobodných zemí, měli by se skutečně snažit pomoci těm, kteří trpí a trpí i díky tomu, že jejích země v minulosti velkou měrou k současným problémům přispěly. Tak jako se kdysi nestarali o osudy obyvatel svých kolonií, tak dnes si zase myslí, že tím že je přivedou všechny do Evropy, si získají jakési odpustky a vše bude v pořádku. Ovšem realita se v tomto případě odvine tak, že ti nově příchozí se dostanou do ještě většího bahna s naprosto nulovou šancí na zlepšení a návrat do svých domovů, a starý kontinent postupně ale rychle zchátrá.
Paní Madeleine Albright, když chcete poučovat a být šokována, tak si zameťte před vlastním prahem. Máte tam toho k umetení opravdu hodně.
https://zpravy.idnes.cz/madeleine-albrightova-usa-ministryne-trump-v4-evropa-migrace-uprchlici-1n1-/zahranicni.aspx?c=A181005_150252_zahranicni_luka
