Díky ukřičeným Palestíncům a jejích věrným poskokům od Erdogana se svět totálně zbláznil a nechápe to, co vlastně Trump svým rozhodnutím o uznání Jerusaléma jako Hlavního města Izraele myslel a řekl.
Jak čtu některé blogy a komentáře vidím, že i v Česku je dost těch, kteří vůbec Trumpovo rozhodnutí nepochopili a taky pár těch, kteří se o to zjevně ani nesnaží. Pro ty všechny tedy polopaticky a krátce.
President Donald Trump svým rozhodnutím řekl, že protože snahy o mírové uspořádáni mezi Izraelem a Palestínou jsou na mrtvém bodě a to přestože údajně hlavní překážka Jesusalém je stále ve statusu bez statusu, nadešel čas posunout věci jiným směrem. Tedy uznat konečně, bez vytáček a otevřeně, že Jerusalém je Hlavní město státu Izrael. Na tom celém je důležitý fakt, že Donald Trump ani nikdo jiný z americké administrativy nehovořil o západním či východním Jerusalému. Přesněji řečeno, několikrát bylo zmíněno, že budoucí velvyslanectví bude v západní části, tedy v té, kterou i mezinárodní partička, sice se skřípěním zubů, pravých i protéz, přiznává Izraeli. Ve světle těchto informací se tedy současné bouře a dupání nožkama jeví jako směšná uražená ješitnost.
Věc je ale ještě jasnější, což opět svět odmítá vidět a hrozí směrem k USA a Izraeli prstíkem ( jakoby o někoho zajímalo).
Totiž že jak president Trump, tak hlavně ale Nikki Haley, vyslankyně u OSN několikráte jasně a zřetelně řekli, že budoucí status a případné rozdělení Jeruzaléma je pouze a jenom v rukou občanů těch dvou konkrétních zemí, tedy Izraele a Palestiny ( až tedy takový stát opravdu vznikne). USA odmítají jakkoliv do tohoto procesu zasahovat tím, že by komukoliv vnucovali svůj postoj a své názory. A tady je nutno znovu zopakovat : Budoucí velvyslanectví bude v západní části Jerusaléma a ta se i v případě rozdělení nebo jakéhokoliv posunu ve statusu bude i nadále jmenovat Jerusalém. Tedy, pokud president uznal Jerusalém jako Hlavní město Izraele, udělal tak naprosto správný a logický krok, který neodporuje ničemu, oč se mezinárodní společenství po celá desetiletí marně a neúspěšně snaží.
Dá se tedy konstatovat, že Trump pouze předběhl čas, který ovšem nebyl nijak specifický vymezený, kromě planých keců o dvoustátním řešení nebo o mírových dohodách. V současné době totiž žádná mírová jednání neprobíhají. Víme? A není to vinou Izraele, který Abbase zval X kráte k jednacímu stolu. Naposled ústy premiéra Netanyahu v Paříži, kdy takto reagoval na výzvu presidenta Francie. Odpověď druhé strany dosud nepřišla.
Je čas vidět věci takové jaké jsou. Pokud někdo nebo něco nedonutí palestínskou samosprávu k jednání, pokud je někdo k tomu stolu nedokope třeba násilím, mír prostě nebude. To je věc, která je jasná každému myslícímu člověku. Navíc, pokud jsou Palestínci demotivování štědrými podporami z EU, USA a arabského světa, včetně Turecka, pokud je jím vymýván mozek a vnucována myšlena že oni jsou oběť a že nějaký ten zavražděný židovský civilista, to je jen taková lapálie, pak se nelze divit, že oni prostě o ten mír nestojí. Nestojí o něj ani Turecko. Jako čert kříže se míru bojí Irán, stejně jako Libanon. O Syrii ani nemluvě.
Zbývá tedy jediná země, která by to mírové uspořádání chtěla moc ráda a tou zemí je IZRAEL. Ti kteří vidí vinu pouze zde přehlížejí fakt, že neustálý život v napětí a ohrožení není nic, co by nějaká země chtěla a každý kdo se podívá na mapu pochopí, že žít obklopen krvelačnými sousedy, to není žádný med. Stojí to peníze. Stojí to rozvoj. Stojí to riziko, že samotní občané začnou být nervozní a oni už jsou. Vysvětlujte dětem a rodičům v sousedství Gazy, že si nemohou jen tak vyrazit na plácek zahrat fotbal. Vysvětlujte jím jak je možné, že na jejích města každodenně dopadají z Gazy rakety, že se objevují nové a nové tunely, kterými na izraelské území pronikají vrazi a nikdo s tím nic nedělá, protože i IDF má svázané ruce a chtě nechtě se musí držet zpátky.
Krok presidenta Trumpa tedy byl krokem, který může tuto situaci změnit k lepšímu. A nikdo neříká, že se tak stane. Ukáže čas. Něco se však udělat muselo. Nelze čekat donekonečna.
Seznamte se prosím s tím. co řekl ve skutečnosti president Donald Trump.
Ještě podstatnější je ovšem rozhovor Nikky Haley s Wolfem Blitzerem, který se jí snažil podsouvat smyšlenky a které ona jednoznačně vyvrátila a které kupodivu, i když jaké divení zde, nikdo nechce slyšet.
A nakonec Danny Danon, který celé to divadlo shrnul naprosto přesně. Ti kdo hlasovali pro onu rezoluci jsou loutky v palestinckých rukách
