vzniknou články a diskuse podobné těm, které se na blogu objevily dnes. Ze vzpomínky na šílencem brutálně zavražděnou izraelskou dívku se stal politický manifest, který podprahově sugeruje, že nikdo není bez viny.
Je tomu ale tak ve skutečnosti? Jistě, jenže v situaci ve které se v každodenním životě nacházejí obyvatelé Izraele, je měřítko viny a toho že v každé společnosti jsou zločinci závislé na faktu, jak s vinou a trestem ta která společnost zachází.
Pomatený náboženský fanatik, ultraortodoxní / nikoliv ortodoxní, jak mylně autorka blogu uvádí/ Yishai Schlissel během pride parády zavraždil 16.letou dívenku a zranil 6 dalších lidí. Obrovská tragedie, ke které se tehdy jasně a zřetelně vyjádřil i premiér Benyamin Netanyahu a ostře jí odsoudil. Izrael je svobodná a demokratická země, kde každoročně tyto pride parády probíhají, sice doprovázeny mimořádnými bezpečnostními opatřeními ale přesto svobodně a za účasti tisíců lidí. A ne všichni jsou příslušníky Gay, Lesbické nebo transgender komunity. Vždyť například minulý rok se Jerusalem Pride zúčastnilo podle odhadů 30 000 lidí. A ta bezpečnostní opatření také nejsou prováděná jen kvůli ultraortodoxním ale rovněž i kvůli možným útokům ze strany muslimských obyvatel. Izrael je totiž jediná země v celém arabském světě, kde takovéto pochody jsou možné a navíc jsou i podporovány vládními a společenskými organizacemi. Což se samozřejmě fanatikům nelíbí.
Ale zpět k vraždě. Tak tedy šílený vrah byl odsouzen k trestu doživotí + 31 let vězení a zaplacení částky 2 miliony Shekelu rodinám jeho obětí. A proč jsem jej už několikrát nazval šílencem? Už měsíc po odsouzení, napadl ve věznici spoluvězně a roztrhal fotografii jeho dcer, protože byly nevhodně oblečené. Samozřejmě dostal nakládačku a byl odvezen do nemocnice a vzhledem k agresivitě byl umístěn do cely bez dalších vězňů. I tak se poté dopustil dalších provokací a útoků.
Co z toho všeho co jsem napsal vyplývá? Dovolte mi jiné příklady a jiná jména:
Koby Mandell a Yosef Ishran:
Dvě děti z Izraele zavražděny palestinskými teroristy, které se nikdy nepodařilo dopadnou a palestinská autonomie odmítla při pátrání pomoci.
Yehuda Shoham:
Pětiměsíční chlapec, zavražděný zákeřným útokem na vozidlo Izraelských osadníků. Tady se jednalo o mezi mladými palestínci velice populární "sport", házení kamenů na projíždějící automobily.
Rodina Hatuel :
Tali Hatuel, v osmém měsíci těhotenství a její dcery ve věku od 5 do 11 let byly zavražděny palestinskými ozbrojenci. Poté co několikrát vystřelili na jejich vozidlo, které následně zastavilo, ozbrojenci k vozu přistoupili a oběti ještě dorazili střelbou zblízka. K tomuto zbabělému činu se přihlásila teroristická organizace Islámský Jihad....
To jsou jen tři případy ze stovek dalších, kdy umíraly následkem nenávistné protižidovské aktivity, děti, ženy i muži. Nožem, podříznutí, jako 13. letá Hallel Yaffa Ariel, kterou 17.letý terorista zavraždil ve spánku v její ložnici, kam se vloupal. V tomto případě se spravedlnost konala, protože vrah dostal co zasloužil. Jenže ostatní případy? Jaká byla reakce palestinského obyvatelstva v Ramallahu nebo Gaze?
Městem jezdila troubící auta, veselí obyvatelé zpívali a rozdávali dětem sladkosti a volali "Smrt Židům."
Vrahové dostávali a dostávají štědrou podporu z fondů, které mezinárodní společenství posílá na pomoc a rozvoj palestínské samosprávy. Rozvoj? I onen vrah mladičké Hallel, respektive jeho rodina dostali tučné odškodné za "osvobozenecký boj" Proti dětem.
Nedávno došlo k zavrženihodné vraždě palestinské matky 8 dětí, když 16.letý student hodil kámen na její automobil a způsobil její smrt. Prosím všimněte si že píši vražda a ne zabití, i když právně to ale zabití bylo. Tento čin je neomluvitelný a onen student je byl obžalován, je souzen a bude odsouzen. Ulicemi Izraele nejezdí troubící automobily, a nerozdávají se sladkosti od radosti že žena byla zabita. Tato událost vyvolala smutek ve všech lidech.
A to je ten rozdíl.
Proto se prosím nikdo nedivte, že slova o tom že nikdo není bez viny mi zní příliš hořce.
Na následující videa není snadný pohled.
