Evropou obchází strašidlo Islámu. Hrůza kterou vyvolává je tak velká, že i renomovaní producenti hororových filmů musí blednout závisti.
Jestliže používám srovnání s horory, musím to vysvětlit. Všichni kdo tento žánr máme rádi, se sice u kvalitního filmu děsu a hrůzy tak trochu bojíme a cítíme příjemné šimrání v zádech, nicméně vímě, že jsou to povětšinou báchorky a že po dvou hodinách nenajdeme v lednici useknutou hlavu a z odpadu ve vaně na nás nejukne nějaká slizká příšera.
Jak je to ale s Islámem? Je opravdu nutné se jej bát anebo je to taky jen chiméra? Jak jsem napsal v názvu, jsem islámofob a to znamená že se šíření tohoto náboženství obávám. Problém totiž vidím v tom, že je ve světě tolik výkladů Islámu, že ani samotní islámští klerici se v tom nemohou vyznat. A co teprve muslimové. A tady se dostáváme k jádru pudla. Tedy k podstatě problému.
Velmi často, a na můj vkus až moc často se totiž nenávist a odpor veřejnosti obrací k lidem, k muslimům v domnění, že muslim rovná se vrah a terorista. Smutně úsměvné pak je i to, když titéž lidé, kteří deklarují svou touhu osvobodit muslimské ženy od nutnosti chodit zahalené, když takovou ženu vidí, stane se terčem jejích urážek. Pěkná pomoc.
Můj pohled na věc je prostý. Nejde, podle mne o souboj my versus oni, ale o souboj my versus my. Oni , mám teď na mysli uprchíky z krizových oblastí, totiž přicházejí se svými zvyky a kulturou, která mnohdy s Islámem nemá nic společného. Je to soubor tradic a způsob výchovy. Mnohdy také přicházejí s informacemi od známých, které jsou falešné, přehnané a lživé. A my, respektive naše politická reprezentace nedokáže a nechce ve své korektnosti, jím tyto představy vyvrácet a vysvětlit, že tohle součástí naší kultury není, a že oni jsou ti, kdo přišli a tedy se musí přizpůsobit naším pravidlům. Namísto toho nám vnucují myšlenku, že musíme být tolerantní. To je sice pravda, ovšem ta tolerance musí mít nějaký proces, jehož výsledkem je pak vzájemně prospěšná dohoda a soužití.
V praxi to ovšem vypadá tak, že příjde nějaký uprchlík a ten je nechán na pospas osudu. Dostává peníze, dostává ošacení a ubytování ale nikdo se nestará o jeho začlenění se do společnosti. A protože těch peněz není tolik kolik dostával a protože byl zvyklý, že například, když se mu chce tak skočí na první ženskou která jde kolem, nic mu nebrání v tom, pokračovat v tom i zde.
A protože přichází odkud přichází, je na vině Islám. Je to jednoduché vysvětlení, nestojí to moc přemýšlení a hlavně, máme výmluvu a nemusíme si sami sypat hlavu popelem nad vlastní blbostí.
To že jsou na světě stovky milionů muslimů, kteří jsou v pohodě a nemají ve skutečnosti ani ponětí o brutalitách v Koránu, to už nikoho nezajímá. Trošku mi to vzdáleně připomíná situaci s Romy, či chcete li Cikány v Česku. Stát jím bohatě vychází v ústrety a byli by prostě pitomí, kdyby toho nevyužili. Někteří. To je důležité dodat, protože v blesku ani na facebooku se nedočtete že Dežo z Kladna si vydělal poctivou prací balík. Dočtete se tam ale, že Fero bodnul vreckovým nožíkom Pepu do zad a tento případ se bude probírat měsíc i dva. Nechci zlehčovat ale jen připomínám, že máme tendenci a vyhledáváme jen to co je atraktivní a má příchuť senzace.
Napsal jsem že jsem islamofob a dodal jsem ALE... To ale má pochopitelně dovětek. Bojím se Islámu, protože jsme my sami zabránili tomu, aby se oprostil od toho jak jej vnímáme. Nechceme slyšet, že ISIS má s islámem společné jen to slovo ale ve skutečnosti se neřídí ani Koránem ani žádnými Hadisi. Podobně i ostatní teroristická uskupení o Islámu nevědí ani to nejmenší. Přesto v jeho jménu páchají ta největší zvěrstva. Bojím se Islámu, protože už vlastně nevím, a asi to neví už nikdo, co vlastně podstatou Islámu je. Veškerá náboženská nauka se vypařila. S naší pomocí. Islám přestal být náboženstvím a stal se politickou doktrínou.
Dovětek k tomu mému ALE je, že tak jak se bojím Islámu a jeho šíření, tak odmítám se bát muslimů a lidí, kteří ještě věří v jeho pozitivní tvář. A těch je drtivá většina, jenže nemají šanci, protože svět je slepý.
Čtu zde články a komentáře plné nenávisti a zloby. Ti kteří proti muslimum vystupují nejaktivněji snad v životě na vlastní oči žádného neviděli. Anebo s ním nemluvili. Přesto je jím jasné, že každý muslim je potencionální vrah.
Stále více se dělíme na křesťany, muslimy, ateisty ale přestáváme být lidmi. Škoda.
