Nejsem určitě jediný, kdo si toho všiml ale zatímco boj proti křesťanství je blahosklonně podporovaný, trpěný a mnohdy i propagovaný, totéž ve vztahu k Islámu je jaksi spojeno s máváním rukou a slovy o přehánění, anebo výstrahou..
že bychom měli být jako opatrní, protože bychom se mohli stát cílem teroristických útoků. A tak, zatímco křesťanství, které je sice pro mnohé z nás oprávněnou osinou v zadnici, je zesměšňováno, dehonestováno a duchovní jsou šmahem a veřejně označování hromadně za pedofily, podvodníky, znásilňovače, zatímco zatímco církvím je kladeno za vínu mohutné rozkrádání, tak Islám, v jehož jménu se dnes páchají ta největší myslitelná zla je nám prezentován jako něco, s čím se musíme smířit a co koneckonců není až tak velká tragedie.
Tedy aby bylo jasno : Uznávám a respektuji právo každého člověka věřit v co je mu libo, praktikovat jakoukoliv víru v tom rozsahu, v jakém je v souladu s platnými zákony a v mém případě s mou osobní svobodou a pohodlím. Je li někdo muslim, nemám s ním vůbec žádný problém pokud respektuje fakt, že já jím nejsem a nikdy nebudu. Myslím si že je to fér požadavek.
Bohužel faktem ale je, že jménem Islámu se páchá zlo a že muslimové nejsou až tak hlasití v odsouzení toho zla, jak by se mohlo právem očekávat a jak by bylo i v jejích samotném zájmu.
A tak není divu, že když před léty postihla Evropu masivní migrační vlna, které politici nejenže nedokázali bránit ale dokonce jí podporovali, že obyvatelé evropských zemí měli strach, mají strach. A tyto obavy podporuje i laxnost bezpečnostních složek, které neřeší dostatečně razantně kriminální činy, s touto migrací spojené. Všichni víme o čem píšu, nemusím být podrobný. V té době se stalo cosi, z čeho se ve Vatikánu mohli dmout pýchou.
Země plná neznabohů, ráj ateistů- Česká republika ústy novodobých vlastenců začala hromadně hlásat hrdou příslušnost ke křesťanským tradicím, hodnotám a kultuře. No - nechlastalo se o nic méně, ani se méně nekradlo a možná se dokonce i více smilnilo a z důvodu vyšší životní úrovně i to obžerství bylo na vzestupu., nicméně Češi se stali hrdými křesťany. Naoko, je nutno dodat v zájmu pravdy a upřímnosti.
Protože jakmile se začalo hovořit o restitucích, jakmile se v souvislosti s církví objevily peníze, ovládl Čechy znovu naplno duch ateismu.
Výrazně je to znát i zde na blogu, kde jsou autoři, kteří jsou velcí vlastenci a zastánci tradičních hodnot, nicméně když jde o peníze - hodnoty nehodnoty je třeba flanďáky tvrdě odsoudit. Jako tuhle v jednom blogu se paní autorka silně zlobila na události kolem Misionáře Petra Jašeka. 300 milionů které prý, podle některých novinářů za něj stát vyplatil byla pro dámu příliš silná káva a tak se pustila do psaní. A pokračovala i v diskusi, kde její nenávist, způsobena asi příliš silnou opozicí rostla do té míry, že už nevyčítala oněch údajných 300 milionů ale přišla s teoríí že cituji:
...před celým světem zveřejnil Česko jakožto pomahače v boji súdánských křesťanů proti islámu a ohrozil tak bezpečnost nás všech protože nejeden pošahaný islamista si nás tak může přiřadit mezi úhlavní nepřítele...
A jsme u toho. Takže zřejmě podle paní autorky, a asi nejen podle ní, je naší spásou asi přijmout Islám, možná po Česku jen tak navočko, jako že jo ale ve skutečnosti ne e. Tak nevím jak jinak to chápat.
Tak, k případu pana Jašeka tolik, že už když jeho kauza vypukla, tak jsem si vzpomněl na film Rambo 4. Kdo neviděl, je to o tom že skupina mladých misionářů požádá Johna Ramba, aby je doprovázel na jejích bohulibé cestě do Barmy, tuším, kde chtějí šířit víru pravou. Rambo je poslal ...víte kam... nicméně se mu jích poté zželelo a vydal se je zachránit, neboť logicky padli do rukou padouchů, kteří na spasení nevěří. Takže ve zkratce se jednalo o příběh naivity a zdravého rozumu. Jako v případě pana Jašeka, který je asi stižen onou naivitou. Ale co já vím.
To je ale jedno. Důležitý je fakt, že tento příběh se paní autorce a soudě podle karmy mnoha čtenářům hodil k tomu, aby šupem odsoudili misionáře a postrašili, že se nám zle může vést.
A tady se trochu oklikou dostávám k podstatě toho, že v sobotu chvíli před půlnoci, píši tyto řádky.
To zlo, ta nenávist se usadila hluboce v naších myslích a směřuje do naších duší a srdcí. Jak jsem napsal v úvodu, mnozí z nás máme své důvody proč křesťanství jednou provždy, nebo někdo dočasně, odmítnout. Nicméně faktem je, že v současné době, v této fázi lidské historie to není křesťanství, které nás ohrožuje. Hrozba se na nás valí z Islámu. Přiznejme si to konečně. Fakt že se jedná o historicky naprosto nevídaný nárůst jeho vlivu, hlavně ale fakt, že Islám nemá fakticky jednotnou doktrínu, podle které by bylo možno islámistické formy oddělit, z něj činí skutečnou hrozbu. Z historie víme, že revoluce požírá své děti a nejinak je tomu i v případě Islámu. Fanatici bojují a vraždí své vlastní věřící, protože nevěří tak jak si oni přejí. Takže de facto každá guerila má svůj vlastní výklad Islámu. To je skutečná hrozba. A to bychom měli mít na paměti.
Já chápu že je snadné býti hrdinou, když vím že mi nic nehrozí. Že za zesměšňování Boha, Ježíše, věřících, Vatikánu či kněžích mi nehrozí nic více nežli hrozby plameny pekelnými, což nyní, když je díky globálnímu oteplování taková zima není až tak velký strašák.
Jenže skutečný nepřítel je někde jinde. A pokud se něco rychle nezmění, může se nás to velice brzo týkat více nežli je zdrávo.
A protože je o mně známo že jsem Rocker, Metalista, Black Metalista tak zde je několik příkladů skupin ze zemí, kde tomuto žánru přáno není ale ony přesto hrají.
Irak, Irak, Libanon, Irak, Iran
