GEN- Mašínové jiným pohledem

Jiným, protože už se zde jedná reakce na nedělní pořad ČT objevila a já nechci jen reagovat na onen blog. Takže nabízím svůj pohled.

Na tento díl GENu jsem se těšil. I když, co může obsáhnout pořad ve 14. minutách? Přesto jsem byl příjemně překvapen objemem informací, z nichž mnohé jsem slyšel vůbec poprvé.

Můj pohled na bratry Mašíny a jejích skupinu je jednoznačný a nemůže být jiný. Jsou to pro mně hrdinové, kteří s nasazením svých vlastních životů naplnili odkaz svého otce  a nenechali se zastavit zrůdnou bolševickou bandou.

Samozřejmě můžeme mít každý rozdílné názory na akce, které konali před svým hrdinným a epochálním útěkem. Tyto akce asi navždy zůstanou předmětem sporů a rozdílných náhledů. Nicméně fakt. že jako mladí kluci, měli tolik cti v těle a tolik osobní statečnosti, že se rozhodli bojovat proti hrozbě z východu, tento fakt není možno popřít. A s lítostí musím konstatovat, alespoň tak, jak to vidím já, že ta současná vlna zloby a nenávistí je z velké části daná pocitem vlastní neschopnosti se zlu postavit. 

Oni tehdy vlastně nastavili zrcadlo celé zemi. Mladí kluci, namísto aby chodili za holkami nebo do hospody na tradiční české pivo, tak se rozhodli pokračovat v odkazu nacisty zavražděného otce a poté co nacistickou krutovládu nahradila krutější komunistická vláda teroru, se dali na odpor. Zatímco většina společnosti se dala ukolébat anebo i zastrašit, protože jen hlupák nemohl vidět co se ve skutečnosti v zemi děje, oni na sebe vzali břemeno vzpoury.

Za sebe Josefovi a Ctiradovi mám za zlé pouze jednu věc.  Že ve svém boji po roce 89 nepokračovali a nevraceli se do České republiky učit a pomáhat s výchovou mládeže. I kdyby se povedlo z letargie probudit jen několik málo dnešních chlapců či dívek, bylo by to nádherným dovršením jejích činnosti. 

Nicméně takové bylo jejích rozhodnutí. Já se každopádně před jejích hrdinstvím skláním  v úctě.