Není dne, abych někde nečetl zprávy o tom, že lidé hromadně poklekávají během sportovních akcí, na setkáních, demonstracích a se slzou v oku se omlouvají za příkoří, která otrokáři, kdysi dávno působili.
Události dávné minulosti, jsou dnes vytahovány na světlo, paradoxně díky smrti zločince ( ale ano, nebojme se nazývat věci pravými jmény. Pan Floyd byl bezesporu zločinec, na čemž nezmění nic ani fakt, že jeho smrt byla rovněž zločinem).
A tak se ve jménu spravedlnosti a sociálního smíru vytahují události staré stovky let, na kterých ovšem paradoxně nenesou vinu jen bílí otrokáři, ale také jejích domorodí, rozuměj černošští podnikatelé, například v zemi jménem Nigérie. Schválně jsem napsal že se jedná o zemi, jelikož dnes už nikdo neví, zda prosté napsání názvu nebude považováno za projev rasismu. Na facebooku bych to asi neriskoval.
Co je člověk člověkem, co je lidstvo lidstvem platí, že akce vyvolává reakci. A tak i současná situace, kdy různé skupiny poblouzněných aktivistů nutí každého bělocha k omluvě za otroctví a neschází mnoho k požadavkům vyjádřit politování a stud za to že jsme bílí, může vést k situaci, kdy se mezi obyvatelstvem celého světa rozpoutá skutečná a nikoliv jen jakási virtuálně imaginární rasová nenávist. Ty zárodky můžeme vidět v různých diskusích už nyní, prozatím jen formou infantilních pokřiků o jakési údajné černošské lenivosti a nechutí pracovat, stejně jako primitivních hlášek o tom, že černoši jsou hloupí a nevzdělaní. Tyto nesmysly jsou přímým produktem takzvaných novodobých norimberských trychtýřů, tedy toho, že liberálové všech zemí, namísto aby se zpili, tak vnucují svou představu spravedlivého světa kolem dokola. A můžeme jen s obavami čekat, kam až toto šílenství doputuje.
Jak známo, jsem Žid. Můj národ, mohu li to tak nazvat, po staletí, ba po tisíciletí trpěl. Různé civilizace se snažily nás vyhubit, ukradli nám naší zem, zabíjeli nás v koncentračních táborech a když jsme svou zem, velice okleštěnou, dostali konečně zpět, opět se nás snaží vyhnat a zahnat do moře. Přesto, nenajdete mezi Židy v celém světě a ani v samotné Izraeli mnoho těch, kteří by volali po omluvě Němců nebo potomků kohokoliv z těch, kteří se na zrůdnostech vůči nám podíleli. Jediné co chceme je, aby se nezapomínalo. A nezlehčovalo. To je důležité ale ne to, aby se tiskla trička s nápisem Tut mir leid, To k ničemu nepovede, stejně jako k ničemu nevede současná vlna omluv, klekání a proseb o odpuštění potomkům otroků.
V případě současné vlny, inspirované pochybným hnutím BLM totiž platí, že ti co se mají omlouvat, jsou na tom mnohdy společensky a ekonomicky daleko hůře, nežli ti, kteří onu omluvu vyžadují.
Možná za stovky nebo tisíce let, bude li lidstvo ještě existovat, najdou archeologové pozůstatky dnešní doby a z nich odvodí pro dnešního člověka název Homo flexo poplite - tedy člověk klečící. Jen si budou kroutit hlavami nad tím , proč jsme jako civilizace takto zblbli.
