Nebo tak nějak. Všichni se baví, všichni diskutují, každý má potřebu se vyjádřit. Ale ano, i já. Ale já, protože se mě to moc netýká, mohu jen komentovat. A je krásné že mohu. Zatím.
Tedy předně. Nejsem si jistý, že forma, kterou redaktoři seznam.cz zvolili byla zrovna ta nejlepší. Vlastně to neumím posoudit, nicméně fakt, že ono inkriminované video jsem viděl, a prohlédl jsem si jej několikrát, tak vím, že ani Babiš junior ani jeho bejvalka moc proti tomu neměli. Sice nejprve protestovali, že jako s novináři mluvit nechtějí, nicméně ani Kubík ani Slonková neměli nohy mezi dveřmi a tak zde byla možnost vše ukončit a dveře zabouchnout. Případně s poznámkou o zavolání policie. To se ale nestalo a navíc je hned v úvodu jasně vidět, jak do záběru nakoukne Babiš junior a hned se s úsměvem žene ke dveřím a vcelku ochotně odpovídá na otázky.
To je pro mě hlavní důkaz toho, že není důvod považovat celou reportáž za smyšlenu a vede mě k úsměvu nářek Andreje Babiše seniora, že jeho syn byl napaden.
Názory na to vše se různí a účelem tohoto blogu není stanovit jakýkoliv rozsudek. To snad udělá soud. I když...
Já se k Babišovi vyjádřil několikrát a mohu jen zopakovat, že Česká republika je snad jedinou s demokratických zemí, kde si lidé ve svobodných a jak doufám nezmanipulovaných volbách zvolí stranu vedenou trestně stíhaným člověkem, navíc evidovaným spolupracovníkem či snad dokonce přímo agentem StB.
A je opravdu s podivem, že ani dnes, po všech těch kauzách, po tom jak Babiš vystupuje, jak se chová, jak jeho obranou nejsou argumenty ale obviňování ostatních z jeho vlastních chyb, že ani nyní voliči nejsou schopní si uvědomit, že něco není v pořádku.
A tak se objevuje relativizace celé reportáže, zlehčování a samozřejmě nesmyslné výkřiky jako že Babiš zatím nebyl odsouzen a je tedy nevinen.
Jistě, tohle nikdo nezpochybňuje. Nicméně na politické scéně by měl být člověk, jehož profil není poskvrněn ani minulostí ani současnou nelegální aktivitou. Měl by to být člověk, který je nevydíratelný.
To pan Babiš není. Škoda, protože já napsal v perexu nepřesnost.Ta situace se týká i mne. Protože i když nemám české občanství, jsem Čech. Cítím se Čechem a mám tu zemi rád. A hodně se mě dotýká, že ani skoro 30 let od revolučních změn, nejsou občané schopní rozhodovat o svých záležitostech s rozvahou a že je pro ně měřítkem kobliha, kuřata a třešničky.
