Sypejte ptáčkům :-)

Letos je docela zima a jak už to tak v zimě někdy chodí, udeří i mráz a světe div se, napadne i sníh. Každý rok moje milovaná babička dávala na balkon lojové odřezky, aby si hladovějící ptáčci přišli na své. 

Jako malá holka s nosíkem přilepeným na skle jsem dokázala hodiny a hodiny nehnutě pozorovat to malé hemžení a štěbetání, které nastalo hned jak se lůj objevil. Mezi malými hladovci byly většinou sýkorky modřinky sem tam nějaký kosák a samosebou vrabci. Podívaná nebrala konce a  člověk měl v sobě hřejivý pocit, že dělá aspoň něco  užitečného pro přírodu. Zvyk převzala moje maminka a každý rok měli malí opeřenci o hody postaráno. Maminka s nimi přes sklo laškovala a mazlivým hlasem pobízela k hodování.

Můj příspěvek možná trošku připomene Krausovo pověstné Zima na Kysucách. Určitě znáte a kdo ne , zde je odkaz. https://www.youtube.com/watch?v=4QOXmKZrfQ4

Až jednou, poté co jsme měnili stará okna za nová, nastal přísný zákaz krmení. To, co následovalo, by dokázal věrně popsat snad už jen Alfred Hitchock. Nastala zima a my netrpělivě vyhlíželi , co se bude dít. Netrvalo dlouho a na balkon se začali slétávat první zelenomodří zvědavci. Nejdřív jich nebylo moc asi pět , ale posléze jejich počet začal nebezpečně vzrůstat a agresivita stoupat, a tady už přestala veškerá legrace. Situace se změnila na horor. Nalétávali snad pod desítkách na naše okna s novými sítěmi, které vzápětí úspěšně proklovaly.Bud byli tak hladoví anebo si pamatovali loňské pamlsky anebo obojí. Každopádně psycho!
Kdo by to do těch drobounkých ptáků řekl, že dokážou být tak agresívní? Z kuchyně jsme jen s otevřenou pusou zírali na desítky později stovky sýkorek, některé sebou  dokonce mlátily o kuchyňské dveře, až jsem se bála že se zmrzačí. Opravdu podívaná pro hodně silné nervy, když to trvalo asi deset minut navrhla jsem, že na balkon půjdu a lůj pověsím, ale se zlou jsem se potázala, prý si to ty svině nevděčné nezaslouží. Následovala přednáška, kolik nás stala jedna okenní siť.
Pokus o nasypání semen nebo zavěšení loje jsem ještě párkrát neúspěšně zopakovala  za mohutné asistence nalétávajících ptáků na náš balkon. Bylo mi jich strašně líto. Je to asi tři roky a pokaždé když chci navrhnout, že bude zima, ani nemusím pokračovat. Po.rané sýkorky :-)