Společenská etiketa zdravení aneb NEČUM A POZDRAV

Vím, je to asi nedostatek ve znalostech, ale stejně. Máme na patře ob dvoje dveře právníka. Celkem mladej kluk, je fakt, že  brýle  nosím jen na čtení,ale i tak odhaduji jeho věk plus mínus deset let. Ale pořád je mladší než já.

 Potkáváme se neustále  ve zcela  neobvyklých  situacích a na kuriozních místech.

Například oba dva pravidelně  vcházíme na wc, jsou vedle sebe  a poté i zároveň vycházíme . Což by až tak nevadilo. Lidské potřeby má každý  a já si nemíním vyvalit bok.  Jen kvůli tomu, že on musí zrovna taky. Zádrhel ovšem nastává v místě styčného bodu, kdy se střetnou naše pohledy a ani jeden z nás nepozdraví. Nastává  ona trapná situace.

V  tu chvilku se mi otevírá  pomyslná kudla v kapse a mrška Satan mi našeptává. Tedy doufám, že jen našeptává a neříkám to nahlas. To by pak totiž vše vysvětlovalo.

Hlas Satana : Varianta   za Á -PRO NĚHO:SAKRA DOKTORE, BUĎ POZDRAV A  ČUM, NEBO NEZDRAV A NEČUM. Jiná možnost není. 

 Varianta B : Já : CO ČUMÍŠ, KDYŽ TĚ NEPOZDRAVIL? /stále platí varianta A/

Ještě kurioznější situace ovšem  nastává, když jdeme na wc všichni tři -tedy kdy cestou  nečekaně přibereme  šéfa s jeho yorkširem, kterého si  bere i do kabinky. Chudák pes. Šéf se psem dovnitř a právník ven, načež já to nechtěně okomentuji slovy: Tak běžte vy dva.

Jak by řekl pan Donutil, to je jen už na odchod do šatny.  Do kanclu.    

 Co byste na mém místě dělali vy??