POZOR - Šílená zahrádkářka !

Kdo mě zná a ani mě vlastně nemusí znát, stačí můj fb profil nebo jen trošku zavadí, byt jen chloupkem na téma zahradničení, je jasnej a jeho osud je spečetěn. /Kurňa, nepíše se náhodou zpečetěn ?/. To je fuk, prostě je jasnej. 

O mém koníčku   s názvem Zahrada si vypráví už i firemní pošťák, který nám odváží  poštu včetně pracovnic na poště. Z každého  mého druhého balíku se na ně totiž sype zemina.Došlo to tak daleko, že už i s  majitelem domu, kde pracuji si vyměňuji květiny.

No jo. Propadla jsem tomu až nehorázně, za hranici únosnosti. Kor s tou mojí mániodepkou nevím, jak to dopadne. Abyste byli v obraze, já totiž nekupuju kytky po kusech ale po kilech. A nepěstuju je v řádcích, nýbrž na patra, ukažte mi někoho, kdo si koupí deset kilo tulipánů do předzahrádky, kde už jich dvě tuny máme.Ukažte mi blázna, kterej sází v mrazu růže na Silvestra. Natajno pochopitelně. Kdo ty růže v holomrazech zalívá, venku mínus deset a já lítám s pet flaškama po zahradě. Jo jsem blázen, čtu si na polských stránkách, protože ty potvory Poláci seženou vše, co se za normálních okolností sehnat nedá. U mě slovo NEEXISTUJE . PROSTĚ NEEXISTUJE. Seženu i nemožné, semínka coly nebo frňákovníku.
Začalo to v dětství ta moje láska k semínků/m/. Sbírala jsem každej desetník a za ně pak naklusala do státního podniku Sempra, kde jsem si nakoupila sáčky a cibulky. Vrchol štěstí pro tehdy desetiletou holku. Dokonce někde ještě mám postřikovač pro parky a zahrady, takovej ten kulatej.Dostřik asi tak pět kiláků čtverečních -pravda, nějak jsem to tenkrát neodhadla. Pak taky když mi babička zaplatila z mizerného důchodu objednané sněženky asi tak stopadesít cibulek a pak chuděra žila do konce měsíce jen o gothaji a vodě.
Infarktová situace, když jsem o prázdninách nemohla vzrušením usnout jak si zaliju novým postřikovačem zahrádku. Naši v práci a já v šest ráno na zahradě nedočkavě našroubovala postřikovač na hadici pustila vodu a..... tušíte správně, vše co mělo být zelené bylo suché, zato na cestičkách rybník. Takové zahradní bukkake.
Jediné, co považuji za nevýhodu, je to moje lhaní.Lhaní, za které se stydím, s každou objednávkou kytek mě sžírá špatné svědomí a otazník. Kam to dám? Lhaní milosrdné, ale holt když musíš tak musíš! A že jsem holka se zahradnickým srdcem, to srdce bolí každá zničená kytička, takže vytahuju kytky z odpaďáků, abych je zahránila, v supermarketech kupuju orchideje za pajcku, u kterých budoucí barva bude krásným překvápkem. Toto vzrušení by se dalo v pohodě přirovnat k sexu s neznámým člověkem, je to ten stejný adrenalin. 

V práci už neříkají nic. Ani nemůžou, stejně by jim to bylo prd platný. Akorát manager už začíná nakupovat stromečky a pěkně to rozjel. Jeho tchán mě vítá slovy . Tak co dneska žádný kytky?? Manager: Už tady byli.Na okně deset čínských pivoněk. Výplata v prdeli.
Ovšem nervydrásající jsou večery když se připojí můj ortodoxní facebookový přítel zahradník maniak Miloš, kterého vzrušuje sex v retro pláštěnce a retro holínkách, se slovy už jsi viděla novej katalog od Basika ?Néééééééé Miloši prosímtě nepiš mi to, já už to nemám kam dát!!!!!!Miloš: Už ses koukala na rajce? Ani se tam nedívej. Samozřejmě otevřu fotoalbum a šlak ma ide trafitˇ. Denivky část A, B a C. Každé fotoalbum skýtá nejméně sto fotek. Miloši, proč ? Řekni mi sakra proč? 
Napadá mě karma, asi jsem musela ty kytky v minulém životě fakt nenávidět ,že mě ted tak pronásledují.
Za dva dny Miloš píše Škoda že nebydlíš blíž, dovezl bych ti AUTO LILIÍ!!! A kam je dám ?Miloš: DO VÁZ!!!!! Miloš je totiž ještě větší blázen než já s tím rozdílem , že to má furt kam dávat. Bože jak já mu závidím dvouhektarovou zahradu !!!!!!!!Tam bych se vyřádila, uspokojovala a to by byl jeden orgáč za druhým!!! Miloš- Sice je do mě platonicky zamilovanej, nikdy jsem se neviděli ač z fotek si tak nějak domýšlíme, že jeho žena kamenice není to pravé ořechové a až se my dva jednou potkáme, smrdí to pořádným průserem.Minimálně dvěma tunama nových kytek.