Jak jsem se poprala s bankomatem

....Aneb Sbal prachy a vypadni! Bankomat by měl peníze vydávat a ne obráceně.Aneb když se z bankomatu stane nepřítel. 

Může se to stát i vám.Svoji první kartu jsem dostala někdy před patnácti lety. Nutno podotknout, bránila jsem se tomu jako čert kříži

Nebylo to totiž dobrovolně ,ale donutil mě k tomu zaměstnavatel. Tedy ne k té kartě, nýbrž k založení účtu.V té době sice hackeři ještě noslii plenky, ale v denním tisku a internetem probíhaly občas varující informace o tzv. pásce, na kterou se nalepí při výběru bankovky a nejdou ven, to v tom lepším případě.V tom horším je bankomat nevydá vůbec. A k vaší hrůze je započítá jako vydané.

Vybrala jsem si peněžní ústav, který měl už nějakou tradici a při vložení vkladu nikoho neruinoval jako některé další, které si účtovaly peněžní výpis v sumách, že byste vydělávali měsíčně jen na ně. Měsíce ubíhaly a já byla se službami spokojená, ovšem až do chvíle, kdy se začalo potvrzovat ono známé pravidlo : Čiň bankomatu dobře, peklem se ti odmění.Anebo také:Bankomate bankomate, do roka a do dne.

Jednoho krásného letního odpoledne, kdy jsem měla v práci všeho plné zuby , jsem si vydala spravit náladu výběrem poctivě vydělaných, přímo vydřených peněz do oné budky na peníze. Zadám pin a mrknu na zůstatek, provedu příslušnou operaci a čekám. Zbytečně, ono slastné chrochtání hotovosti. se z nějakého, pro mě neznámého důvodu nekoná. Zachovávám chladnou hlavu a čekám pět minut , nic se neděje, čekám deset minut, to už opravdu začínám propadat panice. , jedním okem sleduji netrpělivou funící frontu , které se určitě honí v hlavě otázka KRUCINÁL,ŽENSKÁ SBAL PRACHY A VYPADNI.   /Ani nevíte, jak ráda bych/

Ono se to lehce řekne, když bankomat coby zařízení poskytující jistotu a budoucí blahobyt jaksi nespolupracuje, Chci křičet a kopat, ale nakonec uznám takové počínání za nerozumné. Nakonec slavnostně vyjede karta, A hezky pomaličku, nespěchá, opravdu šnečím tempem, dává si načas holka a po ní, asi po infarktovo-mrtvičných patnácti infarktových minutách vylézají toužebné banikovky,

Ale ejhle , zádrhel, nějak se jim ke mě nechce nějak tam podezřele drží jak přilepené. Proč jak, že. Opatrně, téměř po milimetru vysunuji bankovku po bankovce, ono patnáct tisíc dá docela fušku a takové roztrhlá dvoutisícovka se pak v obchodě těžko vysvětluje.

Ve finále peníze končí v peněžence, ale nelze si nevšimnout lepicí vrstvy, které se držely jako klíště. Jdu opravdu jako vrah k ochrance, je to starý děda, který nemá ani páru o tom, co se děje a říkám, pane nefunguje vám bankomat, je to asi starý krám vyhodte ho do sběru!

A vtipná ochranka odpoví: něco co jsem ani moc nepotřebovala slyšet -JOOOO MILA PANI, to je tu BĚŽNÝ, TO VÍTE, ON TEN NÁPOR VELKÝCH P ENĚZ OBČAS NESTIHÁ. NESMÍTE MÍT TAK VELKÝ VÝPLATY!

Hahaha no dědek vtipnej., docela bych chtěla vidět jeho v mé situaci živej by odsud nevylezl. Takovej nápor na nervy jsem dlouho nezažila. Naposled když jsem měla falešnej těhotenskej test před státnicemi..

Holt příště desetkrát Otčenáš, SEBER PRACHY A VYPADNI

Ilustracni foto zdroj facebook