A hlavně ty hnědý podšálky:-)

Je docela štěstí narazit v práci na kolegu, který s vámi sdílí kancelář a je na stejné vlně jako vy a hlavně má smysl pro blbinky v pracovní době, jako vy. Já to štěstí měla v podobě nového kolegy, který byl navíc bisexuál, neměl 

 

čístý trestní rejstřík a přesto okouzlil vedení firmy tak, že ho hned vzali. Prý se má dát každému šance .

To že si později zadělala firma na velký problém a narazila zároveň na profláklého tuneláře, nikdo netušil , až na mě. 
Ale o tom psát nechci, moje vzpomínka je spíš ta z té lepší stránky. 
Michal byl bezdomovec a už ráno na mě čekával před prací, protože klíče jsem měla jen já . Někdy si pěkně počkal, protože jsem notorický spáč, když jsem byla v kanclu dřív, zazvonil si dole a ve sluchátku byl slyšet jen řev VAŘ KAFE.

Michal mě rozhodně nešetřil. 
Vtipné bylo, když jsem telefonovala a Michal na mě vykoukl z koje přede mnou a začal deklamovat známý rozhovor Evičky a úchylného bytného . "Evičko já si jenom šáhnu, pojdte na vínečko mám bílé. "

Měl hlas úplně jak ten úchyl z flmu Bony a klid.Tak to už jsem nevydržela smíchem , vyprskla, výborné bylo, že ve sluchátku chudák ředitel společnosti absolutně nechápal, co se u nás děje.Jak říká pan Donutil,to už je jen na odchod do šatny.
Michal nosil denně kšiltovku a možná v ní i spal, paradox- neměl vlasy. bez kšiltovky zkrátka ani tuk. Jednou na popud mojí mamky. že tam má pod ní vytetovaný číslo z krimu, jsem mu ji lehce nadzvedla a následoval řev P...o  co děláš, okamžitě to vrať zpět, vysvětlila jsem za jeho nehorázného řevu, co mě k tomu vedlo načež Michal argumentoval slovy: Tvl to mají jen v koncentráku ty čísla néééé??
Poránu mě třeba čekávalo u koje překvápko v podobě dvacetiletého kluka.. Michal objasnil slovy :To je jen Mates, toho si nevšímej.
Mezi Michalovy oblíbené hlášky patřily zejména ty o hnědých podšálcích to jsme vždycky sázeli na to, kdy se firemní lordsvo vrátí z oběda:Tak kolik jim dáme ? Dáme patnáct. Patnáct? Víš jaký jsou u záchodů fronty, ty Karle dáme jim dvacet, dvacet?? Já bych jim dal pětadvacet.Taky občas zničeho nic zařval JE TO REBEL.
Pak nás šéf vezl před vánocemi na firemku a měl naložit nás s Michalem- ráno v osm sms: Nechrň de se chlastat. Za pět minut další: Marto koukni z okna.Tam pár metrů od baráku Michal v kšiltovce. Aniž bych mu někdy sdělila kde bydlím.
Michal nás obral svojí chytrosti nebo možná blbostí o dvě stě tácků. vyfasoval pět let, protože před tím ještě řádil u konkurence  vytunelovanými pěti miliony. Nikdo byste to do něj neřekl, byl to profík v komunikaci  a naprosto skvělý obchodník, od něj by se dalo učit!
Tím, že zmákl psychologii firmy a jednotlivé vztahy mezi lidmi, mohl dotáhnout dokonce svůj záměr, který mu vyšel. Dokonce se naháněl půl roku s poldama a dělal si z nich srandu. Mě ke konci než ho našli psal mejly ve stylu TY benga jsou fakt vypatlaný Ty /ženský pohlavní orgán/ já se snad půjdu udat sám! 
Když ho vedli v poutech od soudu, prý vzkazoval  šéfům, a pozdravujte Martinu :-)
No nemám já pestrej život ?