Zamrzlá cyklodoprava

Včerejší beseda v Husa klubu na téma Brnem na kole jakoby symbolicky navazovala na nevlídně chladné počasí letošního jara. Potvrdila, že podpora cyklodopravy v Brně se stále potácí kolem bodu mrazu.

Hlavním hostem, který měl vysvětlovat, jak to tedy s tou podporou cyklodopravy v Brně je, byl náměstek primátora Robert Kotzian, pod kterého spadá magistrátní odbor dopravy. Kdo by však čekal, že se účastníci besedy, kterých byl mimořádně naprosto plný sál konferenčního centra Divadla Husa na provázku, dozvěděli, co město Brno dělá pro to, aby se Brnem dalo bezpečně jezdit na kole do práce, do školy či za zábavou, musel být zklamán. Ačkoliv tato otázka v různých modifikacích zazněla několikrát, odpověď na ni se vždy rozplynula v náměstkových slovech o tom, že automobilisté by neměli za volant usedat s pocitem studu, nebo že k cyklistice se dá přistupovat levicově i pravicově. Potěšující zprávou by snad mohlo být, že na odboru dopravy byl konečně zaúkolován úředník, který bude mít cyklodopravu na starosti. Bohužel to ale nebude „cyklo-koordinátor“, ale spíš „cyklo-člověk“, jak z úst zástupce primátora jasně zaznělo. Snad proto, že se po něm nebude chtít, aby cokoliv koordinoval, ale jen tak prostě byl.

Jedinou potěšující zprávou pro cyklodopravu ze včerejšího večera je tedy fakt, že už se nevedla debata o tom, co lidé jezdící po Brně na kole chtějí, popř. co by město v této oblasti dělat mělo, protože všichni hosté se shodli na tom, že město má již třetím rokem schválený a platný generel cyklodopravy. Tedy koncepci, která cíl, k němuž by město mělo směřovat, velmi detailně popisuje. Debata se tudíž vedla už „jen“ o tom, zda tento plán není náhodou příliš ambiciózní, a proto se ho nedaří naplňovat. Vzhledem k tomu, že od září 2010, kdy byl plán schválen, nebyl udělán prakticky žádný krok kupředu a pořád se jen řeší seznamy toho, co by se z návrhů obsažených v cyklokoncepci mělo udělat, je zřejmé, že problém nebude v ambicióznosti plánu, ale spíše v neochotě ubírat na ulicích prostor autům ve prospěch cyklopruhů či „stresovat“ řidiče tím, že si v jednosměrkách budou muset zvykat na cyklisty legálně jedoucí v protisměru. A tak se beseda symbolicky končila náměstkovskými slovy o tom, že kolo je prostě rizikovým dopravním prostředkem a ti, kteří se tento nejrychlejší způsob dopravy v městském provozu rozhodnou využít, musí počítat s tím, že se to nezmění. Na popis výsledků práce v této oblasti za dva a půl roku ve funkci, je to dost málo.