Haškův územní plán je zbytečný

Mohou-li si obce dělat své územní plány i bez existence krajských ZUR, pak je otázkou, zda vůbec ten krajský územní plán (čili ZUR) k něčemu potřebujeme.

Za patnáct let existence jihomoravského krajského úřadu, nebyl kraj schopen připravit platný územní plán. A nyní se dozvídáme, že ho obce vlastně ani nepotřebují a mohou si své územní plány schválit i bez něj. Pak může být asi skutečně lepší, pokud územní plánování na jižní Moravě vezmou do svých rukou obce samy a na trasách důležitých silnic a železnic se dohodnou mezi sebou. Je dost možné, že to bez intervencí kraje a stavební lobby půjde snadněji.

V každém normálně fungujícím kraji to chodí tak, že krajský úřad připraví po diskusi s obcemi návrh krajského územního plánu (neboli Zásad územního rozvoje – ZUR), a ten pak projedná a schválí krajské zastupitelstvo. Obce podle něj pak ví, kudy povedou důležité silnice, železnice, nebo kde jsou naplánována velká protipovodňová opatření. Při tvorbě svých územních plánů musí obce podle zákona ten krajský, nadřazený plán respektovat a trasy infrastruktury převzít. Pro relativně malé obce nemusí být problematické připravit si svůj územní plán i bez existence krajských ZUR, protože na svém území mnoho staveb nadmístního významu nemají. Ne tak ale Brno. Rozvoj tak velkého města je stanovením hlavních dopravních tras podmíněn. Těžko plánovat další rozvoj území, když nevíte, jestli vám do něj kraj za pár let nevloží třeba novou dálniční křižovatku.

Má-li veřejná správa fungovat standardně, předvídatelně a logicky, pak by především kraj měl splnit svůj úkol a otevřeně s obcemi projednat a dohodnout nový krajský územní plán. Teprve podle něj by obce vytvořily či upravily ty své. Pokud však plánem vedení kraje je místo ZUR schválit jen jakýsi seznam studií, které se po volbách rozpracují a pak se teprve uvidí…, pak bude pro obce skutečně lepší řídit se radou ministryně Šlechtové a pořídit si vlastní územní plán i bez ohledu na krajské ZUR.