Proč jsme odmítli Amazon

Obří distribuční centrum na Černovické terase by ucpalo jihovýchod Brna kamiony a udělalo tisícům lidí ze Slatiny a okolí ze života peklo. Z pohledu dlouhodobé prosperity je pro město lepší využít poslední volné místo v zóně pro lehkou průmyslovou výrobu, tak jak je nyní využíváno 90% této plochy.  

Průmyslová zóna Černovická terasa byla už od svého založení určena pro lehkou průmyslovou výrobu. Výstavba skladů a distribučních center tu byla územním plánem vždy zakázána. A to hned ze dvou důvodů: za prvé, lokalita nemá přímé napojení na dálnici – stovky kamionů by musely projíždět kolem obytných domů a nekapacitní křižovatky by byly permanentě ucpané. Za druhé, po zkušenostech z americkým Flextronicsem, který ze zóny záhy odešel za levnější pracovní silou na východ, je v Brně uplatňována strategie lákat investory s vyšší přidanou hodnotou, kde pravděpdobnost pevnějšího svázání z Brnem je větší a vytvořená pracovní místa stabilnější. To samozřejmě neznamená, že nám jde jen o firmy zaměstnávající univerzitní profesory, ale ze zkušeností západoevropských inovativních parků víme, že na vědecko-výzkumná centra je vždy navázána síť dalších výrobních provozů, kde najdou své uplatnění i méně kvalifikovaní pracovníci. Takovým ukázkovým příkladem může být třeba firma Honeywell, která má právě na Černovické terase jak špičkové vývojové centrum, tak výrobní provoz.

Zatěžkávací zkouškou všech „strategických plánů“ je chvíle, kdy se objeví velká nabídka, která však s plánem neladí. To se stalo v případě Amazonu v Brně. Stovky špatně placených a dlouhodbě nejistých pracovních míst nejsou to, oč by Brno mělo v první řadě stát, zvlášť pokud by takový sklad měl být vykoupen trvalým zhoršením podmínek pro bydlení ve Slatině a okolí. Přesto řada zastupitelů podlehla tíze opakované mantry o 1500 pracovních místech a byla ochotna ihned dlouhodobou strategii a životní prostředí hodit za hlavu.

Přitom bylo zřejmé, že kvůli Amazonu by naopak řada míst v malých a středních firmách a obchodech také zanikla. Tento trend je možné vysledovat v Německu, Francii i Británii, kde se proti Amazonu bouří už desítkytisíc lidí. U nás však mediální obraz ovládla fronta „ekonomických expertů“, pro které je jakýkoliv investor svatý, ať už chce stavět cokoliv a kdekoliv.

Jsem toho názoru, že ta cena, za kterou měl být obří sklad Amazonu v Brně postaven, za to nestála. Dlouhodobá strategie Brna je správná – podporujme inovativní firmy s vysokou přidanou hodnotou, investory navázané na místními univerzity, kteří neutečou hned co zjistí, že pár setkilometrů na východ jim tu stejnou robotickou práci bude někdo dělat za poloviční plat. A chce-li premiér tvrdit, že pro vytvoření pracovních míst udělá maximum, ať především urychleně dostaví napojení průmyslové zóny na dálnici – zatím o tom všechny vlády 12 let jen mluvily.