O příčinách krnění brněnské kultury

Včera se v Huse na provázku konal další díl Hydeparku Zelňák. Hosté debaty se snažili rozplést důvody úpadku brněnské kultury. Marně. Přítomní politici z radniční pravicově-levicové velké koalice problémy nevidí.

Redaktorům Respektu a MF DNES Ivaně Svobodové a Karlu Škrabalovi patří uznání za to, že se nelehkého úkolu moderování besed na vypjatá brněnská témata ujali. Také díky nim jsme se včera pozdě večer mohli dozvědět řadu perliček ze zákulisí brněnské kultury a politiky. Tak třeba to, že rok po zveřejnění zpackané analýzy a návrhu programu rozvoje kultury, chystá nyní předseda rezortní komise Michalík další „hlubokou analýzu“ stavu brněnské kultury. Přestože ani po dvou letech vládnutí nemá radniční koalice v oblasti kultury na stole žádné konkrétní cíle, přesto má stále jasno v tom, že to dělá mnohem lépe než kdokoliv předtím. Náměstkyně primátora Bohuňovská, politička na plný úvazek, konstatovala, že kvůli setkáním se zástupci nezávislé kulturní sféry si musí ukrajovat ze svého volého času. Ale hlavně, že vůbec, ale vůbec nemá se svým kolegou Michalíkem možnost ovlivnit to, jak nepovedeně městské Turistické informační centrum prezentuje Brno v zahraničí.

Na světlo se však díky debatě dostaly ale i mnohem závažnější věci. Přestože má náměstkyně kolem sebe tuny poradních orgánů a koordinačních skupin, jejichž členové ve svém volném čase produkují náměty a rady, propásla loni v červnu dobrovolně příležitost získat půldruhého milionu z evropských fondů, aby na přípravě a uskutečňování konkrétního rozvojového plánu mohl také někdo naplno pracovat.

Všem, kdo včera na diskusi přišli, tak na konci muselo být jasné, že na vágních koncepcích a plánech se bude pod taktovkou současného vedení radnice určitě pracovat dál. Jen ta kultura nám zatím bude nezadržitelně krnět. Přejmenované Brněnské kulturní (dnes už Turistické informační) centrum se bude čím dál víc věnovat jen turistům, a nikoli kultuře. V Česku i zahraničí bude Brno prezentováno především jako odpaliště ohňostrojů a romantické vánoční tržiště, nikoli jako jedinečné místo s moderní architekturou reprezentovanou světoznámou vilou Tugendhat, památkou UNESCO. Krizi v souborech činohry a opery Národního divadla zahájenou v posledních letech Danielem Dvořákem asi hned tak nikdo nezastaví. Dům umění po vyhazovu ředitele Koryčánka se začne víc věnovat výchově a pop-kultuře než současnému modernímu umění, díky kterému si v získal věhlas. A městská pokladna bude i nadále výrazněji přát spíš megalomanským akcím za desítky milionů, než jedinečným kulturním událostem vytvářejícím skutečnou pestrost života ve městě. To jsou trendy, které mnozí oprávněně pokládají za důkaz, že kultura v Brně krní. Odpovědí na to, zda není na čase s tím něco dělat, jsme se však včera od zástupců vedení města nedočkali.