Pár fotek, tipů a samozřejmě i několik map k ruce všem, kdo hodlají v budoucnu navštívit italské Dolomity, a chtějí předem vědět, co je na místě čeká.
Pro lepší představu doporučuji všechny obrázky zvětšit rozkliknutím.
Passo Giau (čte se "Džau") je nejvýše položeným průsmykem Dolomit. Silnice se tu láme ve výšce 2 236 m nad střední hladinou moře. Kolem ní se rozprostírají sametové horské pastviny nabízející výhledy do širokého okolí.
Kdo se sem vydá po silnici třetí třídy SP 638, ať už z jihu od Selva di Cadore či Rocca Pietore - Caprile - Colle Santa Lucia, nebo ze severu od Cortiny d'Ampezzo přes Pocol, musí kromě stoupání zdolat velké množství ostrých zatáček (vlásenek, vracivek).
PASSO GIAU - mapy a panorama 360° |
Znalci jistě pochopí, že právě díky těmto zatáčkám se průsmyk těší značné oblibě, zejména mezi motorkáři. Samozřejmě pozadu nezůstávají ani cyklisté, natož pak motoristé všeho druhu. Přímo pod vrcholem průsmyku jsou běžně k vidění i parkující obytné vozy, ovšem nikoliv přívěsy, jimž je sem vjezd z technických důvodů zakázán.
Řekla bych, že dramatičtější je příjezd z jihu. Kdo ho zdolával za špatných meteorologických podmínek, má o vzpomínku na celý život postaráno.
Přímo v nejvyšším bodě stoupání najdete klasickou horskou boudu, hrdě nazývanou hotel "Berghotel Passo Giau". Vaří tu chutně a nabízejí i nocleh. K dipozici je deset dvoulůžkových pokojů, ovšem cena mi přišla s ohledem na rozsah služeb poněkud nekřesťanská. Zřejmě spoléhají na svou jedinečnou polohu.
Další možnost ubytování, poněkud levnějšího, najdete jižním směrem, po silnici o něco níže, v Rifugio Fedare (rifugio = horská chata, útulna, pokud je u silnice nebo lanovky, servis je na úrovni hotelu). Z parkoviště u této budovy jezdí sedačková lanovka k Averau a Nuvolau, přesněji do Forcella Nuvolau (forcella = sedlo, vidlice), k Rifugio Averau (v sezóně tu bývá přecpáno, nocleh se značnou vysokohorskou přirážkou). Odtud lze velmi pohodlně dojít k oblíbené boudě na vrcholu Nuvolau (Rifugio Nuvolau), která při pohledu z Passo Giau vypadá jako nedobytné orlí hnízdo. Otevřeno v ní mívají jen od poloviny června do poloviny září. Co je k vidění od bud Averau a Nuvolau si můžete prohlédnout např.zde: http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/390219/vyhledy-z-nuvolau-dolomity.html
Asi v polovině cesty mezi oběma podniky ležícími u silnice průsmykem Giau najdete další, Ristorante da Aurelio. Co přesně nabízejí zjistíte z vloženého odkazu, osobně jsem ho však nezkoumala.
Jinak je průsmyk liduprázdný a nebýt natěšených turistů, chcípl by tu pes.
Passo Giau samozřejmě slouží jako východisko k pěším túrám po okolí. Blízkými cíli je např. jezero Federa (značka č.436 do Forcella Ambrizzola a dál po č.434), zelený vrchol Monte Pore vulkanického původu (2 405 m n.m., hora provrtaná středověkými sideritovými doly), nebo vrchol Nuvolau a o něco vzdálenější bizarní skaly Cinque Torri (pohodlnou prašnou silničkou - cyklostezkou od výše jmenované boudy Fedare, resp. dolní stanice sedačkové lanovky kolem Rif. Averau).
Velké oblibě se těší ferrata vedoucí z průsmyku Giau přes vrchol Ra Gusela k boudě na Nuvolau (více informací o ní v tomto odkazu).
Lákavý je také cyklistický okruh spojující průsmyk s Cinque Torri plný zatáček, ale i skvělých výhledů. Velká část vede serpentinami poměrně úzké silnice SP 638, kde je třeba mít na zřeteli zvýšený výskyt motorkářů. Navazující státní silnice SR 48 mezi Pocol (Cortina d'Ampezzo) a Passo Falzarego je sice frekventovaná, ale velmi záhy z ní lze uhnout směrem k Rifugio Cinque Torri (vjezd autem povolen jen rezidentům).
Dál k Forcella Nuvolau a zpět do Passo Giau vede široká prašná cesta, bývalá vojenská silnice, na niž je vjezd motorových vozidel zakázán. Klesání těsně pod Forcella Nuvolau je poměrně příkré. Více viz přiložená mapa:
Pokud se sem chytáte za účelem ulovení nevšedních snímků, můžete se spolehnout, že atraktivní Ra Gusela vypadá dobře ráno i večer, a zcela jistě nikam neuteče. Lovci mlh a nízké oblačnosti ovšem dávají přednost podzimnímu období.
Osvědčeným cílem fotografů je však také úplně nenápadné jezírko Baste (Lago delle Baste - video v odkazu) poblíž značené stezky č.436. Odráží se v něm totiž vrcholy všech okolních hor včetně masivu Pelmo, který vyniká především při západu slunce. Z Forcella Giau k němu vede neznačená pěšina (asi 750 m, směr: archeologické naleziště z období mesolitu), zpočátku směřující zhruba podél hrany M.Mondeval (la basta = lem, obruba). Jezírko nelze přehlédnout, ale pozor, jeho okolí je hodně bažinaté.
Také jsme se k němu vydali, ale bohužel nás nekompromisně zahnala bouřka. To se v horách stává, dokonce poměrně často. Možná bychom k němu bývali i došli, nebýt pastviny mezi Forcella de Col Pimbin a Forcella Giau plné zábavných svišťů. Tak snad příště.
Více o trase k jezírku Baste zde: http://www.montagnadiviaggi.it/2014/11/mondeval-e-lago-baste-passo-giau.html
A ještě jedna praktická informace závěrem: do Passo Giau ku podivu jezdí i autobusy veřejné hromadné dopravy (společnosti Cortina Express a Dolomiti Bus).
POZN.: Pozor! V textu nezaměňovat velmi podobná místní označení "Federa" (jezero Federa; federa znamená povlak na polštář) a "Fedare" (bouda Fedare; místní název). Passo Giau (u silnice) není totéž, co Forcella Giau (ve skalách na stezce č.436).
Další tipy na výlety v Dolomitech zde:
http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/429386/dolomity-pruvodce-gaucoveho-povalece-rozcestnik.html
