Boršengrýn

Hledat tuhle zříceninu, zvlášť pod sněhem, asi nebyl právě nejlepší nápad. Posuďte sami ........................................................................................................................................

U obce Úbočí, nedaleko dnešní silnice č. 21 vedoucí z Chebu do Mariánských Lázní, stávala kdysi menší tvrz. 

Boreš asi příliš nejásal, když Karel IV odmítl zrušit svůj 26 let starý zákaz obnovovat hrad Kynžvart, ačkoliv došlo ke změně majitele, a nakonec byl rád, že směl přestavět alespoň trvz Amonsgün. A tak v letech 1374 – 1380 vyrostl Borschengrün. Jméno dostal  podle svého majitele (překládá se jako „Borešova louka“; grün = zelený).

	(viz street view Google.com)

Již v r.1392 však  Borešův syn Boršengrýn prodal Zikmundovi Hullerovi, podkomořímu Václava IV. Ten příliš neotálel a tři roky na to jej vyměnil s Hynčíkem z Rabštejna za Orlík nad Vltavou.

R.1398 Václav IV. zrušil zákaz svého otce a povolil obnovu zhruba 8 km vzdáleného hradu Kynžvart. Tím Boršengrýn ztratil na významu a byl svými novými majiteli, pány z Plavna, používán už jen jako zástava.

Po posledním vykoupení Jindřichem II. z Plavna, v srpnu r.1452, Boršengrýn dostihl osud. Protože Plavenští vedli územní a majetkové spory s městem Cheb, hrad byl v rámci těchto půtek po osmidenním obléhání dobyt a zničen. Co nezdolala děla a požár, to dorazilo 26 tesařů a zedníků vyslaných chebskými měšťany.

Prameny uvádějí, že i po jejich zásahu z Boršegrýna zbylo vcelku utěšené torzo (viz obr. v úvodu), nicméně r.1846 byly jeho zdi definitivně rozebrány na stavbu místního ovčína a nejspíš i k dalším účelům.

Dnes na místě severní obytné věže stojí osamělá chata:

Na území, kde kdysi bývala jižní část hradu s válcovitými věžemi, se rozkládá malá chatová osada. V lese za ní lze snadno dohledat někdejší jižní příkop obklopený valy.

Kříží jej pěšina vedoucí do údolí. Kdo se po ní vydá, objeví starý židovský hřbitov.

	Gunštód) modlitebnyŽidovské město

synagoga

Asi 30 fotek z Boršengrýna a hřbitova na Rajce.net ZDE