Jak se žije gorilám v zoologické zahradě? Komunikují spolu? Jaké mají vztahy s příbuznými? Jak přijme gorila narozeného sourozence? Mají gorily rády dobrodružství?
Hlavní hrdinkou knihy Gorilí pohádky je malá gorila Moja. Pohádky se odehrávají ve vnitřním pavilonu i ve venkovním výběhu. Nejprve se seznámíte s celou gorilí rodinkou, ke které posléze přibude i malý gorilí sameček Tatu. Pohádky mají výstižné názvy – například Moja a mravenec, Jak se Moja učila létat, Jak se narodil Tatu, O největším gorilím malíři, Jak je přepadli tiplíci…
Příběhy jsou plné dobrodružství a akce. Nejvíc se mým dětem líbila pohádka, jak Moja dostala narozeninový dort a málem jí ho celý snědli mravenci.
Autorem knihy není nikdo jiný než pan ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek, spoluautorkou je Tereza Šefrnová. Publikace vyšla letos v nakladatelství Euromedia Group v edici Pikola.
Kniha Gorilí pohádky není zdaleka jen čtením pro české děti na dobrou noc nebo pro potěšení. Tato kniha významně přispívá k ochraně goril v jejich původním prostředí a zároveň k záchraně velmi vzdáleného ohroženého jazyka. Jak je to možné?
Původně pohádky vznikaly pro české děti. Postupně byly přeloženy i do jiných jazyků. Zajímavostí je, že se kniha dostala až do vzdálené Afriky. Zoo Praha s panem ředitelem připravuje se svými partnery i spolu s dalšími zoologickými zahradami mnoho projektů, jejichž cílem je získat prostředky na ochranu goril ve volné přírodě. V Kamerunu jsou úředními jazyky francouzština a angličtina. Původních jazyků je tam ale více než 260 a mnohé z nich jsou již ohrožené. Významným krokem se stal fakt, že kniha Gorilí pohádky byla přeložena do dialektu badjoué jazyka koonzime. Jejím překladatelem je kněz a etnolingvista Maurice Ekoalea. Stejně jako česká sestřička této knihy je i tato publikace plná nádherných fotografií goril a pěkných pohádek. Byla distribuována mezi školáky a příběhy slavné gorily Moje tak mohou potěšit i děti ve vzdálené Africe. Titul na obálce knihy zní M?t?´?´l?´ m?´ Óntile a neznamená nic jiného než Gorilí pohádky. Důležité je, že kniha přispívá ke čtenářské gramotnosti místních obyvatel a také ukazuje lidem, že gorily nejsou nepřátelská a nebezpečná zvířata, jak je někteří místní lidé vnímají.
Kniha je psána srozumitelně, má větší písmo a je doporučována dětem už od pěti let. Těm by ji měli předčítat rodiče, děti na prvním stupni již zvládnou čtení samy. Pohádky jsou milé a líbivé.
