Ať už máte ve svém okolí starší lidi po mozkové mrtvici, úrazu mozku, osoby postižené Parkinsonovou chorobou nebo děti s PAS, dysfázií či dysartrií, všichni potřebují komunikovat. Jaké metody mohou pomoci vyjádřit jejich potřeby, sdílet zážitky, zkrátka „mluvit“ s ostatními?
Metody alternativní a augmentativní komunikace je publikace, kterou uvítají jistě všichni, kteří znají někoho s poruchou řeči a běžné logopedické postupy postiženým nestačí. Logopedie není protikladem těchto metod, měla by být s nimi propojena. Nejprve bych ráda objasnila, jaký je mezi uvedenými metodami rozdíl:
Alternativní komunikační systémy se používají jako náhrada mluvené řeči.
Augmentativní systémy se používají tam, kde komunikační schopnost existuje, ale pro běžné dorozumívání je nedostačující. Augmentativní a alternativní komunikace je označena v knize zkratkou AAK.
Před použitím metod z této publikace mě napadla myšlenka, zda spíše u dítěte nezpomalím nebo nezastavím vývoj mluvené řeči. V knize je však hned na začátku tato myšlenka vyvracena: „Obavy ze zpomalení nebo zastavení vývoje řeči nepodporují ani zkušenosti z praxe, ani výsledky výzkumů, které byly na toto téma provedeny mnohými renomovanými odborníky. Naopak, řada výzkumů konstatuje pozitivní vliv metod AAK i na rozvoj mluvené řeči.“ (str.10)
Obecně jsou metody rozděleny na metody bez pomůcek a s pomůckami. Metody bez pomůcek využívají přirozené způsoby komunikace (mimika, přirozená gesta), především pak manuální znaky. Metody s pomůckami jsou netechnické (nevyužívají k provozu elektrický proud – reálné předměty jako je například hračka) a technické (pomůcky s hlasovým výstupem, počítače, tablety).
Nejvíc mě zajímalo, jak využít metody AAK u malých dětí. Tomuto tématu je v knize věnována jedna celá kapitola. První volbou pro práci s nimi je používání fotografií. Pomůcky z nich vyrobené bývají nejen užitečné, ale jsou dětmi i oblíbené. Kniha podrobně radí, jak pomůcky vyrobit a na co se zaměřit. V kapitole věnované „dětem“ se dočtete i mnoho nejrůznějších reálných příběhů ze života dětí s narušenou schopností komunikace a o tom, jakou roli u nich sehrálo používání fotografií a metod AAK.
Ve druhé části publikace jsou uvedeny jednotlivé typy postižení (tělesné, mentální, PAS, kombinovaná postižení a specifika AAK u osob se získanou neverbalitou) a doporučeny pomůcky, které jsou pro dané poruchy nejvhodnější.
Autorkou knihy je Mgr. Jana Šarounová a kolektiv. Jana Šarounová působí jako logoped a poradenský pracovník se specializací na augmentativní a alternativní komunikaci. Publikaci vydalo v závěru roku 2014 nakladatelství Portál. Publikace může být užitečná pro ty, kteří pracují s lidmi s uvedeným postižením a chtějí jim pomoci vyjadřovat jejich potřeby a přání.
