Máme rádi bajky

Mám ráda bajky, protože kromě pěkného příběhu přinášejí i ponaučení. Vystupují v nich zvířátka a ta jsou oblíbenými dětskými hrdinami.

Tentokrát známá česká autorka dětských knih Zuzana Pospíšilová napsala publikaci plnou bajek, pohádek a příběhů. Nazvala ji Baobaba a jiné příběhy. Byla vydána letos nakladatelstvím Albatros. Začetla jsem se do ní se svými dětmi a musím říct, že co příběh, to ponaučení a zároveň příjemně strávená čtenářská chvilka před spaním.

          Příběhy jsou krátké a napínavé. Během čtení jsem nikdy netušila, jaká bude pointa. Prasátko bývá špinavé a kočičky dbají na čistotu. To se potvrdilo i v bajce Kočka a prase. Prasátko mělo nejprve svůj zaneřáděný byt, zkrátka „chlívek“. Kočička si potrpěla na pořádek včetně bílých záclonek na okně. Ke komu asi chodilo více kamarádů? V jiné bajce pojmenované Všechno zlé je k něčemu dobré se píše o medvědovi – samotářovi. Byl takovou „samostatnou jednotkou“. Nebylo mu tudíž příliš po chuti, když se v jeho kožichu usídlila hovorná bleška. Samozřejmě, že se ji snažil vystrnadit. Jak si počínal, to se dozvíte během čtení. Musím uznat, že jsem se mnohdy nasmála i s dětmi. I další hrdinové této knížky, jako je Baobaba, Šiškáček, hejkal, obří pavouk či skřítek popleta, nám zpříjemnili den. Publikace je doplněna ilustracemi Evy Chupíkové.

Ukázka z bajek Všechno zlé je k něčemu dobré a Kočka a prase:

V prázdném doupěti se teď všechno strašidelně rozléhalo, a tak dostal medvěd strach. „Však já si na tebe posvítím!“ zakřičel z plných plic. Výsledkem jeho snažení bylo pouze chechtání a hihňání v jeho vlastním kožichu. Medvěd byl zoufalý. Nejedl, nepil, nespal, jen přemýšlel, kdo si z něj dělá legraci a proč.“ (str.9).

„ K Pašíkovi se nikdo nehrnul. Každý jen nakoukl a raději ani nepřekročil práh. Zato k Micince se chtěli podívat všichni. Chválili její bílé záclonky a vyšívané dečky a poseděli nad čerstvě upečenou bábovkou.“  (str. 27)