Pohádkový příběh o chlapci, na něhož neměli rodiče čas a žádné prarodiče neměl. Zdá se vám to smutné? Tato skutečnost bezesporu není veselá, ale samotný děj knihy strhne děti i vás natolik, že se budete popadat za břicho.
Autorkou knihy Babička z vajíčka je olomoucká rodačka Iva Procházková, která má na svém kontě mnoho knih pro děti a mládež. Tato vyšla v Mladé frontě na konci minulého roku.
Eliáš má maminku s pěknou vizáží – má hezké dlouhé kudrnaté vlasy jako princezna. Eliášův tatínek je specialista na počítačové hry – zdokonaluje je a předělává, aby byly stále dokonalejší a lidé si je kupovali. Na první pohled vypadají jeho rodiče slibně. Bohužel, opak je pravdou. Maminka neustále sleduje dvd s dlouhými filmy o hradech a zámcích a čte o nich knihy. Během sledování filmy zastavuje, vrací a stále si něco zapisuje. Neumí si s Eliášem hrát ani na mimozemšťany. Jeho tatínek stále sedí u počítače a nedokáže vyrobit ani papírového draka. A vůbec nemají na Eliáše čas. Tomu nezbývá nic jiného, než si tichým hláskem, sám pro sebe, zanadávat. Má k tomu vybráno jedno oblíbené nadávání:
„ Konec – blbec – utopenec – stará popelnice – smradlavá noha – počurané strašidlo – už toho mám dost!“
Naštěstí Eliáš nachází v blátě zvláštní žluté vajíčko. Tímto okamžikem pro něj začíná nejen spousta starostí, ale i zábavy. Z vajíčka se totiž namísto předpokládaného ptáčka vylíhne malinkatá babička s křidélky. Eliáš se o ni musí starat a přitom ji nechce její existenci prozradit. Musí ji učit chodit, mluvit, létat a obstarává jí i jídlo. Zažívají spolu jednu veselou příhodu za druhou, protože s babičkou je neskutečná zábava!
Líbí se mi, že si děti mohou během čtení uvědomit důležité životní hodnoty: Vzhledově krásná maminka nemusí být tou nejzábavnější. Jeho kamarádka má maminku s prošedivělými vlasy, která nosí kalhoty s vyboulenými koleny a přesto je šťastná. Mastí spolu každý večer Černého Petra o buráky a hrají domino.
Nezastupitelnou roli hrají knižní ilustrace Markéty Vydrové. Jsou většinou vytvářeny kombinovanou technikou a bývá v nich zastoupena současně kresba i malba. Její veselé obrázky děti zaujaly i rozveselily, neboť výborně doplňují pohádkový příběh. Babička z vajíčka je knihou, na kterou jen tak nezapomeneme – já ani děti. Určitě ji doporučuji čtenářům od předškolního věku i jejich rodičům, opravdu se nasmějete.
„ Co piškoty? Chutnaly?“ zeptal se. „Chceš ještě?“
„Eště,“ řekla babička a popotáhla si brčálově zelené punčocháče, které se jí krabatily kolem kotníků. Eliáš vyšel do předsíně a chvíli poslouchal, co se děje v bytě. Tatínek s maminkou byli v obývacím pokoji. Maminka četla a tatínek seděl před počítačem. Eliáš potichu proběhl kolem jejich pootevřených dveří do kuchyně. Z kredence vzal pár piškotů a z misky na stole poslední jahodu, která tam zbyla.“
(str. 49)
