Detektivka pro děti

Na narozeninové oslavě se stane skandál. Pozvaným hostům se ztratí boty. Poté následuje vyloupení celého bytu. Detektivní zápletka je na světě.

Název knihy DeTeKTiVové v sobě skrývá počáteční písmena křestních jmen hlavních hrdinů: Dana, Tadeáše, Kuby, Tomáše a Vaška. Parta kluků z jednoho města má ráda detektivní zápletky. Už pošesté se vydává po stopě zločinu. Spolu s dětmi jsem se začetla do jejich pátrací akce poprvé a nezklamala nás. Určitě si rádi přečteme i zbývajících pět detektivních případů, které tomuto příběhu předcházely. O čem tedy byl?

Jak už jsem předeslala, na narozeninové party se některým účastníkům ztratily boty. Narozeniny slavila jejich kamarádka Eva, která mimo jiné partu kluků na své narozeniny pozvala. Parta to nebyla jen tak ledajaká – kluci milovali dobrodružství a říkali si DeTeKTiVové. V minulých příbězích vyřešili nejednu záhadu. Evu přijali mezi sebe a podle toho také vypadaly narozeninové dárky: lupa, zápisník, pytlík sádry, růže a čokoláda v tašce. Eva ani netušila, jak jí dárky k detektivní činnosti poslouží. V příběhu není nouze o napětí a mladým čtenářům může během některých pasáží až běhat mráz po zádech. Mohou si například uvědomit, jak je nebezpečné „vytrubovat“ do světa svou e-mailovou adresu nebo bydliště.

Po vyřešení celého případu si mohou čtenáři vyzkoušet, jak pozorně četli. Na závěr kniha obsahuje detektivní otázky i s odpověďmi. Nechybí ani profily všech DeTeKTiVů včetně nově přijaté detektivní posily Evy. „ Pachatelkou“ textu vydaného nakladatelstvím Grada je známá dětská spisovatelka Zuzana Pospíšilová. Knihu zdobí hezké barevné ilustrace Markéty Vydrové. Publikace je vhodná pro žáky na prvním stupni základních škol, ideálně od třetí třídy.

 Ukázka z knížky:

Všichni se dobře bavili. Kluci vyprávěli o svých detektivních případech, Evina maminka jim nabídla báječný dort a přitom poslouchali hudbu. Každý mohl ostatním pustit své dvě nejoblíbenější písničky. Odpoledne jim uteklo možná až moc rychle a nastal čas loučení. Jako první musela jít domů Justýnka, která byla ze všech nejmladší. Se všemi se rozloučila a odešla. Tedy, všichni si mysleli, že odešla, ale ona po chvilce znovu zazvonila. Eva utíkala otevřít.

„ Co je? Něco jsi zapomněla?“ zeptala se a zvala kamarádku dovnitř. „ Nemám tu svoje boty!“ řekla s pláčem na krajíčku. (str. 30).