Už mi, dámy a pánové, začínáte lézt při pátku na nervy. Pak nemám mít žaludeční vředy.
Šel jsem do toho s takovým nadšením. Vylepoval jsem plakáty, psal jsem ilegální noviny. Chodil jsem v mrazech na náměstí. Zvonil jsem klíči. Prostě jsem chtěl změnu. Změnu k lepšímu. Změnu pro svoje děti. Trochu lepší budoucnost.
Tenkrát jsem měl ještě naději. Což je opravdu krásná věc, která funguje jako motor. Zvládnete potom i nemožné. Nebo se o to aspoň pokoušíte.
Dnes se většina národa utápí ve splínu a beznaději. Pořád dokola posloucháme, jak jsou lidé znechucení, bez zájmu. Ani k volbám nechtějí chodit. A divíte se, pánové posranci?
Po revoluci to chvilku šlo. Opravdu byli v politice lidé, kteří chtěli budovat stát, pracovat pro lidi. Čestní lidé se svou slušností a naivitou ale neměli šanci. Když se objevili vlci, kteří vám s úsměvem vrazí kudlu do zad, pochopili. Kdo nebyl ochoten jednat stejně, šel raději vlastní cestou. Za mnohem lepších podmínek dnes tito lidé pracují pro renomované světové firmy. Jsou vážení a ctění. A u nás se k veslu dostala nikoliv druhá, ale snad až třetí či čtvrtá garnitura. Lidé neschopní se uplatnit v konkurenci trhu. A ti nás vedou k lepším zítřků. Houby s voctem. Prdičky naší babičky.
Podle toho to taky vypadá. Pomaloučku, polehoučku ale neodvratně krok za krokem se posunuje ta hranice, co ještě si můžou dovolit. Jaké zhovadilosti můžou beztrestně předvést v přímém přenosu, v pracovním procesu, za naše peníze. A zjišťuji, že český člověk skousne všechno. Tak ta hranice snad už neexistuje.
Zažili jsme facky, zažili jsme vztyčené prostředníčky. Teď momentálně jsou to slovní invektivy. Komunistickej fízl. O úrovni naší politické elity jsem už dávno ztratil veškeré iluze.
Osobně mi je smutno, že může v parlamentu spolurozhodovat o mé současnosti a budoucnosti člověk, proti kterému jsem v devětaosmdesátém bojoval. To je jasným projevem, že se nic, ale vůbec nic nezměnilo. Že jsme prostě jen figurky, které se hodí jednou za čtyři roky. Ale prostě to je dnešní realita. Je tam. Někdo ho zvolil. Tak to respektujme.
Takže vážené dámy a pánové. Už laskavě přestaňte řešit, jestli se má nebo nemá Kalousek omlouvat. Tři měsíce keců okolo a nakonec se dozvím, že se sněmovna shodla na tom, že se v této věci neshodne. Proboha. Proto jsem vás nevolil. Pokud se někdo cítí uražen nebo osočen, ať se soudí. Ale vy, pánové a dámy, vy laskavě začněte makat. Mně za hádky v práci neplatí. Tak i vy přestaňte v pracovní dobu lobovat po ulicích a nahánět voliče (to mi prostě taky hlava nebere) a fízl, nefízl, začněte dělat taky něco pro mě.
Mimochodem, slovo fízl pochází z hornoněmeckého slova visel, což je vulgární označení pánského přirození. Tedy přestaňte dělat vše pro to, aby si národ myslel, že je sněmovna plná takových fí........
