Dvakrát a dost....

Média do nás ze všech stran hustí nejrůznější zprávy o těch našich politicích. Všelijaké odposlechy, obálky s obnosy jenž by stačily normální rodině na několikaleté živobytí, kamarádíčkování s nejrůznějšími individui, kteří si říkají podnikatelé či lobysté, a další vylomeniny našich skutečně "drahých" zákonodárců máme naservírovány den co den.

Občan jenom zírá, občan kroutí hlavou, občan je naštván.

Avšak čemu se divit, nad čím kroutit hlavou. Vždyť je to normální.

Naši zákonodárci jsou prostě zcela někde jinde. Mnohé  dámy a pánové sedí ve svých poslaneckých lavicích dlouhá léta, někteří z nich zde i vystudovali, založili rodinu a již umisťují své, v poslanecké funkci počaté, potomky do prestižních škol. Již léta nejeli v hromadné dopravě, nenakupovali v obchodech a neznají pojem "rozpočet na domácnost", "šetření na dovolenou, na auto, na nový kabát či na boty pro děti".

Vymýšlejí nesmyslné vyhlášky a nařízení neboť nemají ponětí o normálním životě řadových občanů. A také vědí, že oni je plnit nemusí.

Když jsou dostatečně šikovní, nemají žádné skrupule, tak mají do smrti vystaráno. Občas se změní politický dres a jede se dál, že pane poslanče či senátore...

Avšak určité řešení by se našlo. Jednoduše omezit funkční období. Zkrátka kandidovat pouze dvakrát za sebou a dost. Má to i tu výhodu, že v prvním období bude zákonodárce skutečně makat aby mohl být zvolen podruhé. A v tom druhém si bude dávat bacha, neboť už se mu to bude krátit. Sice to nebude již tak slavné, ale jistota bude v tom, že ty případné lumpárny bude dělat už jenom maximálně čtyři roky. A ne třeba dvacet let.

A to je již trochu rozdíl.