Babovřesky. Jedno velké nedorozumění...

O "kvalitách" fimů pana Trošky si nedělám žádné iluze. Avšak  shlédnutí upoutávky na jeho nový film Babovřesky překonalo veškeré mé očekávání.

Tento film měl prý navázat na divácky úspěšné snímky Slunce, seno.......  Úroveň této série letních taškařic byla alespoň vyvážená hereckými výkony Heleny Růžičkové či Jiřiny Jiráskové, jejichž postavy rázné družstevnice Škopkové či vesnické učitelky s anglickým suchým humorem jsou nezapomenutelné.

Avšak u Babovřesk chybí i tento prvek. Respektive zde chybí naprosto vše. Vrcholem švandy, kdy by se měli diváci válet smíchy je kopání do rozkroku, pokud se v něm někdo zrovna nedrbe, jméno nového pana faráře, přisprostlé narážky, škleby venkovských žen či facky a válení se na zemi....... A to je vše.

V této souvislosti bych vzpomněl na jiného režiséra tzv.lehkého žánru. Zdeňka Podskalského. I on točil komedie pro nenáročné pobavení diváka.  Jenže.... když se řekne Světáci, Křtiny, Kulový blesk, tak se okamžitě vybaví vynikající výkony hereček Bohdalové, Janžurové, Jiráskové či herců Kopeckého, Libíčka, Brodského, Sováka, Hrušínského a mnoho dalších. Byly to skvělé filmy. A to bez vulgarit, padání, kopání či šklebení. Vybavuje se mi krásná scéna z filmu Křtiny, kdy sekretářka v podání paní Jiráskové reaguje na to, kdy jí v autě  spolujezdec se snaží hladit po noze, slovy: "To je termoska, pane kapitáne...."  A jiné hlášky, které přímo zlidověly. Byl to humor, kterému se diváci smějí již kolik generací.

Bohužel v současné době jako by to nestačilo.... A Babovřesky jsou toho zářným příkladem.

Pan Troška o tom svém "dílu" řekl, že je to i o jednom velkém nedorozumění.

Avšak

Není ono jedno velké nedorozumění  většina naší současné kulturní tvorby?