- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
"Víš, já už to tu nějak doklepu, vlastně i ty“ (díky, tati), pokračoval otec, který přežil také nacisty, vojnu u PTP, třicet let fárání na šachtě a rakovinu tlustého střeva, „ale mladí, ti si to jednou vyžerou. A budou si sami na vině. Já fakt nechápu tu jejich lhostejnost. Nejen, že nechtějí plodit děti, ono je pro ně už zatěžko i najít si půl hodiny a jít odvolit.“
„Nojo, když oni říkají, že není koho volit. A vlastně to říká i spousta starších, tati“, namítla jsem, protože můj otec při svém věku považuje za mladého každého pod šedesát.
„To jsou kecy a výmluvy, vždycky je koho volit. Samozřejmě, že těžko najdeš někoho, kdo by beze zbytku splňoval tvoje požadavky a přání. To je skoro vyloučené, a když, tak je slíbí, ale nesplní, nebo jenom něco. Ale víš co? Ti voliči, vlastně nevoliči, by si měli uvědomit, že ani oni sami nejsou dokonalí a bezchybní, a že ti kandidáti jsou jedni z nás. My si nemůžeme volit Švýcary, kterými se každý ohání. A někdo to prostě dělat musí.",rozjel se otec.
"Já také kolikrát na politiky nadávám, ale pak, když si zajdu do hospody na svá dvě malá a slyším, co za existence a nemakačenky na politiky nadává, tak si řeknu: „Šel bych to dělat já? Obětoval bych čas a soukromí a nechal si nadávat od takovýchto lidí? NE! Ani náhodou. Nejsem blázen." A tak jsem rád, že se najdou "šílenci", které politika baví a jsou ochotní toto podstoupit a mně stačí jen dojít k té urně a vhodit tam lístek s těmi, o kterých si myslím, že nejsou horší než já. A takových je opravdu spousta.", uzavřel otec svůj monolog a mně bylo jasné, že má pravdu. Až tedy na to moje "doklepání".
"Jo a ještě něco", mrkl na mě otec spiklenecky, "když si odvolím, tak vlastně jako bych získal oficiální povolení na ty politiky nadávat....."
P.S. Nešlo mi primárně o komunisty, i když jejich nebezpečí se podceňovat nedá. Šlo mi o to, že by se lidé měli zvednout a jít volit.
Další články autora |