Pieta je pieta, karma je karma a peníze za reklamu jsou peníze za reklamu

Opravdu jsem v úžasu, jak moudré rozhodnutí redakce o stažení posledního blogu pana Jaroslava Janoty s jeho „dopisem na rozloučenou“ zabránilo tomu, aby tento portál na jeho tragédii vydělával.

V době publikování mého článku je zde přibližně dalších devět článků, které se více či méně podrobněji zabývají touto tragickou událostí. Jejich karma je 40 a výše a počet přečtení se nedá spočítat, jak rychle přibývá. Žebříčku čtenosti i karmy vévodí předposlední článek nešťastného dlužníka popisující celou událost jeho očima, a těžko ho někdo překoná. K tragédii se vyjadřuje kde kdo. Ti, kteří o ní vědí něco, ti kteří vědí něco málo, nebo ti, kteří nevědí nic. A články nestáhne nikdo! Karma i čtenost stoupá, čtenáři klikají a penízky se sypou.

Tím spíše je smutné, že redakce stáhla z různých, dle mého zástupných, důvodů poslední blog pana Janoty, kterým se chtěl s námi se všemi rozloučit a on je tak vlastně jediný, kterému bylo ve vyjádření zabráněno, protože někdo usoudil, že se to nehodí. Nemohu si pomoct, ale je to nešťastné a necitlivé rozhodnutí.

Pane Janoto, budiž Vám země lehká.

P.S. Ve filmu „Teorie tygra“ manželka zesnulého nerespektuje jeho poslední přání, aby byl jeho popel vysypán do řeky, protože jen ona sama ví nejlépe, co je pro něho (i po smrti) nejlepší. Velmi mi to tuto situaci připomíná.  Ale tam to alespoň chlapi vyřešili tak, že půlku popela vysypali do řeky a půlku nechali v urně.