Především v dobách sovětského Rusa totiž platilo, že čím užší a přátelštější vztahy jsme s ním měli, tím hůře jsme na tom byli.
A protože ten dnešní - „demokratický“ - Rus se od toho socialistického zase až tak moc neliší, není jediný důvod, proč s ním vztahy utužovat.
Brzy si totiž připomeneme padesáté výročí od posledního významného utužování přátelských vztahů s Rusem, jehož výsledkem byla srpnová internacionální pomoc spřátelených zemí Československu v podobě invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou Rus nařídil, a která zastavila pokus o alespoň částečnou demokratizaci komunistické diktatury a zahájila více jak dvacetiletou okupaci naší země sovětským Rusem.
To samozřejmě nebrání ruskému ministerstvu zahraničí, aby se s nehorázností Rusovi vlastní nyní neodvolávalo na jakousi rusko - českou spolupráci při vydání ruského hackera Nikulina do USA, přesněji řečeno, jeho nevydání do Ruska. Cítí se pobouřeno a hrozí špatnými vztahy, jako bychom s těmi dobrými neměli tak špatné zkušenosti. Jsem přesvědčená, že dokud se Rus nezmění, není sebemenší důvod toužit po tom, aby nás chválil, stejně jako není nezbytné udržovat s ním nějaké nadstandardní vztahy. A vydání hackera Nikulina Rusku by nadstandardní bylo, protože Rusko bylo až druhé v pořadí.
Samozřejmě, že je zbytečné Rusko provokovat, ale to platí pro vztahy s každým státem a nikdo to u nás nedělá, co já vím. Ovšem v žádném případě by nebylo rozumné, zhoršit kvůli němu vztahy s našimi skutečnými přáteli, protože tím Rus nikdy nebude. Nebo snad zná někdo nějaký stát, se kterým má Rusko rovné a přátelské vztahy?
Proto bylo naprosto správné rozhodnutí ministra Pelikána o vydání Nikulina do USA, Rusku a prezidentu Zemanovi navzdory.
P.S. Docela by mě zajímalo, zda od nás Rusko nehodlá na protest odvolat nějaké diplomaty. :-)
