Před několika dny nebo to budou už i týdny, tančil jeden starý muž na prašné louce uprostřed Prahy. Před desítkami let jsem jako studentka viděla jeho vystoupení v oprýskaném Branickém divadle, pak ve zlatě Státní opery...mezitím už Min Tanaka byl v Česku mnohokrát...tančil na mnoha místech. Ve vodě Vltavy, v lesích, hlavně v pražské Arše. Nedávno jsem šla na Rohanský ostrov, abych viděla, jaké to je, když starý muž tančí ve městě.
Dva z rodu populus
Starý muž v umouněném županu
stojí uprostřed hejna zoufalých lidí
jejichž touhy a nadějeumírají
pod betonem města
Šedovlasý Asiat bosou nohou
hladí kus vyprahlé země
jenž už dávno není ostrovem
Voda před lety ustoupila síle
A my vždy jedou za čas pocítíme její hněv
Matka měst je letos žíznivá
Červen dosud nenaplnil její číš
Stařec se mazlí se stonky suché trávy
a prach pomalu pokrývá jeho tvář
zatímco kruh žíznivců přihlíží
Svalnatý stařec laská dlaněmi strom
Pak celým tělem prohmatává kůru kmene
Staletý topol důstojně přijímá lidské doteky
Je ticho
Jen pták, co bydlí v jeho koruně, zapleská křídly
Muž klesá s úctou na kolena
ale náhle vstává a tančí
Nohami potvrzuje pevnou zem
Pažemi vzduch kolem sebe
Objímá svět a každým pohybem děkuje,
že mu je dopřáno žít
Kolo přihlížejících vydá několik svých děti
a ty se stromem hrají přetahovanou
Hopou se, smějí
Ale staletý kmen ani nezasténá
Božstvo kořenů a větví je neměnně
Až oheň, živený jeho masem
zneklidní rozjivené diváky
Starý muž, co o sobě mluví, že je rolník, dál tančí
Starý strom z rodu populus důstojně přihlíží
Oba vědí, že vše je , jak má být
Populus (lat.)= lidé
-------------------------------------------------
Populus (lat.)= lidé
