Ponížená suplika čtyř ústavních činitelů Pekingu nestačila. Zřejmě jsme obdrželi diplomaticky formulovaný požadavek přetvořit ministra Hermana na kung-pao a zaslat ho letecky do Číny.
Čínské ambasádě i paní velvyslankyni snad musí být jasné, že když onehdá prezident, předsedové sněmoven a premiér podepsali dosti poníženou supliku o skvělých vztazích, učinili maximum, co asi tak je možné žádat. Reakce z Pekingu je - řekněme - poněkud záhadná.
Ne, ne. Pokud někdo říká, že jde o formulace v diplomacii běžné, tak opravdu nikoliv. Když vám partner odpoví "Nech si kecy na koledu a koukej makat", je to za hranou diplomacie. Dost daleko.
Neboť je třeba si všechny ty tanečky přeložit z jazyka poněkud kavárenského do jazyka, kterým mluvíme obvykle.
Tedy na začátku byly intervence velvyslanectví i ministerstva zahraničí Číny, které by u piva zněly asi takhle: Zkuste se někdo potkat s dalajlamou a můžete zapomenout na ty naše prachy.
Následovalo: Hele, sorry. Toho lidovce neberte vážně, my mu to nemohli zakázat. Nejsme v Číně. Ale za nás jsme furt kámošové a všechno v pohodě.
Z Pekingu se vrátilo: Jděte s tím blabla někam a zařiďte si to jak chcete, ale udělejte něco faktickýho. Třeba pošlete toho chlapíka na jatka a navařte nám kung-pao. Když nám bude chutnat, tak se můžeme možná dál bavit.
Těžko říci, jak si čínští přátelé představují ty činy. Dobrá, kung-pao je asi trošku přehnané. Ale fakt jim nestačí, že na české straně je naprosto normální chuť obchodovat, investovat a standardně kooperovat tam, kde je to ekonomicky rozumné? Nabubřelá a veskrze drzá odpověď z Číny říká, že ani náhodou. Peking by se možná spokojil s odvoláním ministra Hermana z vlády. Alespoň tak se to dá také číst.
Jasně, z jejich pohledu není úplně srozumitelné, že v této zemi ještě nemáme (přesněji už zase nemáme) lidové soudy, že ministr Herman je stále členem vlády a že dokonce ani pan prezident neposílá (doufejme) žádosti politbyru Komunistické strany Číny, aby mu poradilo, jak by měl postupovat. Tedy zatím neposílá. Ale zřejmě nechápou, že Česká republika není v Africe, kde si Čína kupuje celé státy, vytváří v nich silné čínské minority a v některých případech ovládá politickou scénu opravdu "na povel".
Čínská "diplomacie" udělala ze čtyř ústavních činitelů této země blbce. Trochu je lituju. Ne moc, jenom trochu.
Ale na druhé straně také udělala hodně špatnou službu vzájemným vztahům. Naši "čínští přátelé" tlačí na pilu jako Hitler před záborem Sudet. Což tak nějak nejde dohromady s úsměvy a hesly o věčném přátelství lidu Česka a Číny.
