Nemám rád nedůslednost. Zvláště u politiků. Čili mne velmi zklamal senátor Jiří Růžička. A vlastně i poslanec Václav Klaus ml. Protože to, co předvádějí s úpravami školského zákona, to je strašně polovičaté…
Shodli se společně, že obce nemají mít povinnost zajistit, aby školky měly dost míst i pro děti, kterým ještě nebyly 1. září tři roky. Je to skvostný nápad – stát ušetří spoustu miliard korun, které by musel zaplatit za nové třídy a co hůř, taky na platech učitelek. Což je paráda, protože o to více se dá utratit třeba na dotace do řepky nebo pro solárníky. A taky by se ty peníze daly nacpat do průzkumu zásob lithia, toho našeho nového zlata, které zajistí Čechům prosperitu.
Čili je to skvělé – proč vyhazovat prachy na školky, když se dají narvat do něčeho tak parádního.
Jenže je to málo.
Já tedy viděl v televizi vedle pana senátora Růžičky odborníka na děti pana Hermana a ten říkal, že kdo dá dvouleté dítě do školky, ten na něm páchá v podstatě zločin proti lidskosti. Ovlivní naprosto drtivě a negativně celý další vývoj takového dítěte, v principu ho zničí, udělá z něj jakési zombie bez vlastní duše. Pan senátor tomu rozvážně přikyvoval. A pan poslanec Klaus ml. kdysi napsal celý článek o tom, jak pobyt ve školce před třetím rokem života dítěte zničí takové děcko a udělá z něj trosku. Už se nikdy nenaučí básničku a určitě nedočte ani Hayekovu Cestu do otroctví. Byl to tak silný text a tak upřímný, že jsem se fakt chtěl zeptat pana Klause, jestli to nemá prožité autenticky a jestli ho tatínek Klaus s maminkou Klausovou nedali v dětství do jeslí. Ale styděl jsem se. Přece jenom – je to celebrita. Ale jak říkám, už tehdy mne ten článek hluboce zasáhl.
Oč větší je proto mé aktuální zklamání!
Jak mohou tito pánové, kterým – jak jsem výše sepsal – je známa fatální škodlivost pobytu ve školkách pro děti mladší tří let, nečinně přihlížet tomu, že 1. září 2017 bylo v mateřských školách v celé České republice 44 713 dětí mladších tří let? A ještě k tomu 758 dětí mladších dvou let!
Když si pánové Růžička a Klaus ml. uvědomují škodlivost školky pro takto malé děti, jak mohou nečinně přihlížet tomu, že v podstatě polovina populace narozená v daném období je směřována do psychického zmaru, že z nich budou zlotřilým systémem vychovány bezduché trosky?
Co měli pan senátor a pan poslanec tedy udělat? Vždyť je to tak jednoduché. Když nechtějí rozšiřovat školky tak, aby do nich mohly chodit všechny děti, kterým už byly dva roky, protože to tyto děti duševně zmrzačí, je naprosto nezbytné jít dál a prostě zakázat pobyt ve školce jakémukoliv dítěti, kterému ještě nebudou 1. září tři roky. Bez pardonu a jednoznačně. Nemůžeme přihlížet, jak je ničeno více než 45 tisíc dětí ročně. A co je totiž horší – ono těch dětí, co jim ještě nebyly tři roky, ve školkách dlouhodobě přibývá. A to je skutečná hrůza hrůz.
Řekněme si jasně, že kdo zavírá oči před zlem, ten pomáhá zlu. A pan senátor s panem poslancem přece zlu pomáhat nechtějí.
Navíc – představme si to ekonomicky. Když dostaneme z mateřských škol takto malé bezmocné uzlíčky nervů, sníží se nám počet dětí ve školkách o cca 13 procent. Což je skvělé, protože to můžeme také propustit 13 procent učitelek, zavřít spoustu tříd a možná i některé školky jako takové, prodat ty budovy a zahrady u nich developerům, ty tam postaví domy, ale budou to smět prodat jen lidem, kteří svatosvatě slíbí, že nebudou mít děti (protože kdo by se pak měl prudit s problémem, že není školka).
Takže ale bude další spousta peněz, které se ušetří na školství. Bude jich tolik, že se v nich můžeme koupat. Vystačí to na zvýšení starobních důchodů nejméně o takových 27 korun měsíčně.
Pan senátor Růžička s panem poslancem Klausem ml. by pak mohli udělat ještě jednu skvělou věc a připravit s odbornou pomocí pana Hermana zákon, který by konečně uchránil české děti před nedostatečnou péčí jejich hyenistických matek, které by je nejraději strčily do školky. Ten zákon by pod trestem nucených prací (nejlépe s výkonem trestu ve školce) přikazoval matkám být neustále milující a doma, oboje nejméně do dovršeného třetího roku dítěte. Samozřejmě jenom matkám, to je jasné, přece nepřichází do úvahy, aby svoji skvělou kariéru přerušili takoví jedineční mužové, jako třeba pan senátor nebo pan poslanec či snad pan vědec.
Otázka pak zní již jen jedna. Co s těmi dětmi, které v posledních letech prošly jako dvouleté mateřskými školami. Jejich vývoj je jasný – jsou předurčeny k prožití prázdných a smutných životů poznamenaných fatálním nedostatkem mateřské lásky. Odhadem by mohlo jít minimálně o takových 200 nebo i 300 tisíc dětí. Jak vysvětlil pan Herman a jak ostatně ve svém památném blogu zcela jistě správně napsal pan Klaus ml., záchrana těchto dětí již není možná. Už z nich nemohou být ti smělí a sebejistí lidé, voliči TOP 09 a ODS. Stanou se z nich zahořklí, zlomení, šedí jedinci, voliči ČSSD (ne-li hůř).
Já myslím, že páni politici by věc měli dotáhnout do konce. Snad nejlíp ty děti rovnou prodat do otroctví. To by pak mohly surikaty na Čapáku dostat i nový výběh.
