Roky už mě baví dialog mezi jedním mým kamarádem a kamarádkou:

ONA: Kdo po tobě kamenem, ty do něj chlebem..

ON: Hm.. chleba... chleba.. Kde to má spoušť?

Proč by mělo být křesťanství bráno jako masochismus? Historie je plná příkladů, kdy neočekávaný tah protivníka úplně rozhodil. Stejně to lze aplikovat na to s nastavením druhé tváře - pokud Vás má protivník v takové situaci, že se nemůžete fyzicky bránit, nastavením druhé tváře mu dáte najevo, že i když zvítězil po fyzické stránce, nikdy Vás nepokoří. Nechat plášť - dokázat druhému, že existují i cennější stránky života, než jen ta materiální. Dvě míle - dokázat víc, než si ten druhý o Vás myslí. A to poslední milovat své nepřátele - život v absolutním bezpečí neexistuje, je lepší se připravovat třeba na univerzálního padoucha (v případě USA je to Rusko), než totálně rozebrat obranné rozpočty evropských států, pitvat se v malichernostech a potom bezmocně čekat, kdo si nás rozebere. Jedna firma má pěkné heslo - díky konkurenci jsme tam, kde jsme. Toť můj nekřesťanský výklad.

Děkuji hezky napsáno.

Jestli to nebylo myšleno tak, že agresor chce většinou vyvolat agresi a když žádná nenastane (napadený se nebrání a ještě nabízí pomoc), přestane ho to bavit.

Pochybuji, že Ježíš chtěl vychovávat otloukánky. Když někdo chce košili, můžeme mu dát kabát, ale už mu nedáme boty a spodní prádlo.