Pohádka o Evropské Unii

Věřím, že článků, diskuzí či komentářů k Evropské Unii bylo mnoho a ještě více bude, ale rád bych řekl svůj vlastní názor. Nenutím nikoho, aby četl dále, a pokuď se tak rozhodne,nechť si je vědom toho, že je to pouze hlas v poušti

Zajímavá myšlenka, udělat společnost s jedním cílem, kde si budeme všichni rovni a navzájem si vypomáhat. Zní Vám to jako Utopie ? Možna proto, že to nefunguje.
Každý stát má vlastní suverenitu, hrdost a národní zvyky, které se táhnout hluboko dějinami nebo od jejich vzniku. A proto, pokuď by jsme k nim přiřadili jednotlivé barvy, v jednolitém slití by se některým barva asi nelíbila, a zde právě měníme směr i styl života. Pochopitelně, silnější státy podporují ty slabší a nakonec každý přidá trochu z toho svého, aby vybudoval tak ohromný kolos. Jenže tak logicky to může vypadat pouze na papíře. Já stát veliký si myslím, že správný směr je tudy.. to zní zajímavě, i nám to tak připadá.. po několika splněných přání vidíme, že to společenství nebyla špatná volba. Jakož to podpora v zahrádkářství, dostane každý dvě lopaty, krumpáče, motyky a semenice, ovšem musíte se pochlubit, kdo Vám pomohl, a tak vystavte ceduli Vašeho dárce. Každý něco dostal, tu jeden zeleň, druhý slevu na solární energii, jiní zase nové hřiště. Vlastní stát se tak stává spíše byrokratickým prostředníkem, než-li opatrovníkem k němuž se zavázal při jeho vzniku. Občan se stává nakrmeným nevolníkem, jenž si statečně pomlaskává. Ovšem, jednou vše pomine a i zde tomu není jinak. Já nejvyšší jsem usoudil, že vy lidé žijete v nezdravém světě, a proto Vám doporučuji si opatřit vybavení, které Vám život nejen ušetří, ale na příští generace zajistí lepší život. Postupem času začíná občanovi téct do bot, proč se mi znevýhodňuje to a tamto ? Inu, něco za něco.. my vybavení a ty Nám větší desátky. Někdo odvážný, kdo se nebojí říci svůj názor řekne, a nešlo by třeba ony "vylepšení" zmírnit ?
Ale člověče, copak jsi nespokojený ?!  Buď se budeš mít dobře nebo špatně, nic mezi tím není.. a ty, jenž máš vlastní názor, dovolil ti někdo promluvit ?! Žiju si svobodně, vše platím a i listina listin mi svůj názor propůjčuje.. to sice ano člověče, ale zabývat se jím budem až budeme mít čas a bude se nám chtít poslouchat. Jak plynul čas, občan si přestal vyhazovat z kopýtka, protože rozmanitost zboží nařízeným dovozem již nebylo za tolik a v jaké kvalitě by chtěl. Znavený po pracovní době si chtěl odpočinout a užít si trochu volné chvíle u lahodného moku ve společenském prostoru, zde byl však odehnán pryč pod chladné podnebí.. Proč, vždyť zde nikdo nesedí a je zde prázdno a já sem chodím rád ?? Hospodský mu povídá, nečteš, nevíš a neznalost neomlouvá. Je na řízeno s fajfkou ven jako ostatní, a odklepávej si ji do koše, nevím kam přes ty poviosti dřív skočit, a stále to po Vás uklízet mne nebaví. Mlaskání ubývá a spokojenost hořkne na jazyku. Když o můj názor se nikdo nestará a kamarádi mne nedoprovázejí, stěhovat se nechci... tak Státe ? Chci mít aspoň tolik jako ostatní ! Ale občane, copak nevíš, že my jsme stát malý a tak tvůj plat již bude posléze jiný ? My ti výjdeme vstříc, ale půl českého chleba ti bude odňat, to výměnou za to, že si jej budeš moci dopřát i v zahraničí.. Tak to teda ne, to nechci to nepřipustím, můj chleba je nejlepší.. To posoudíme sami, co je pro tebe nejlepší !
Náš dobromyslný soused ti doporučuje mít souseda na víc, jídlo ne-starší jak čas po půlnoci, uklízej pomalu, protože spaluješ přiliš mnoho energie, stále topíš kamnama ? Ano, celý život Státe, tak ti nabízím kamna nové, za našich podmínek a v neposlední řadě, prodávej svoji zeleninu každou sobotu a za nižší cenu ! Ale to nejde... já mám čas jen v Neděli a těch pár drobných z jarmarku, to už rovnou můžu vyhodit... Pořad občane slyším jen samé Já, Já, Já.. mysli také na mne ! Však myslím, pokaždé, když jdu do práce a z práce, cesta je bahnitá a opravy skoro žádné, však ano občane.. Vše je moc drahé a čím víc se toho udělá tím méně pak by bylo práce v příští zimě. Státe, ty mi jen nařizuješ stejně jako ty státy větší, copak mne neposloucháš ? Neslyším, nevidím a mám své vlastní zájmy. 

Živote.. proč si připadám jako uprostřed pouště ??