Odvrácená tvář OSA

Vím, že se následujícími řádky dopustím přečinu proti lidskosti. Vím, že kdyby existovala záporná karma, bude na maximu. Vím, že si v diskuzi vysloužím mnoho nepěkných přívlastků.

Přesto se pokusím o trošku jiný pohled na OSA, než bude mít většina čtenářů

OSA bývá v Čechách vnímána jako zákonem uznaná zločinecká organizace. Jako monstrum vyrobené státem pro teror obyvatelstva. Jako zdroj příjmu pro normalizační umělce. Jako armáda byrokratů, bez jakéhokoliv užitku pro běžného občana.

Často jsem slýchával mnoho dalších, poměrně radikálních názorů. Že kdosi stahuje hudbu z internetu jen proto, aby nemusel platit OSA poplatky (výborně, OSA takhle nepřímo produkuje internetové piráty). Že OSA likviduje české pohostinství (poplatky za TV). Že má vliv na cenu zboží v obchodech (za puštěné rádio v obchodě musí provozovatel platit OSA poplatek a ten si jej pak rozúčtuje do prodávaného zboží). Že OSA nectí presumpci neviny (poplatkem za prázdné médium dělá z každého předem zloděje).

A tak dále. OSA zkrátka páchá zlo, šíří zlo a je i jeho ztělesněním. Pro nejtvrdší nadávku nejde nikdo daleko. Dělá to na mě téměř dojem, že každý občan může metat kamenem. Cédéčko nebo film si nikdo nikdy žádný nevypálil, a pokud ano, tak jedině kvůli přemrštěné ceně. Přičemž skutečné výrobní náklady prakticky nikdo nezná. 300 Kč za fotbalový zápas české kapří ligy je snesitelná cena, 300 Kč za DVD do domácí filmotéky je moc. Paradoxů je určitě víc. Ale zpátky k OSA.

Jako muzikant jsem tuto organizaci vnímal stejně jako většina národa. Podvědomě jsem přijal obecný názor a neměl potřebu pátrat po detailech. A když jsem to zkusil, na webu OSA čekaly vždy jen zoufale nečtivé a nesrozumitelné dokumenty. Raději pryč odsud! Žil jsem tedy v obecném přesvědčení, že mě OSA okrádá jako občana a nechtěl být okrádán navíc i jako muzikant.

Loni jsem se rozhodl předsudek překonat. Proč? Vydali jsme s kapelou desku a já chtěl vyzkoušet, jestli nám přece jen OSA nebude nějakým způsobem prospěšná. Zabrousil jsem poněkolikáté na stránky OSA a poněkolikáté se zkusil zorientovat v dokumentaci. Bezvýsledně. Tentokrát jsem se ale nenechal odradit a napsal na OSA email s mnoha dotazy.

Týž den odpoledne mi přišla vysvětlující odpověď. Obsáhlý email psaný člověkem, který věcně odpovídal na mé dotazy. Žádné CTRL+C a CTRL+V z dokumentace OSA nebo sdělení, že mám vše v příloze a na webu. Byl jsem mile překvapen. Email byl podepsán, byl přiložen kontaktní telefon. S doplňujícími dotazy jsem zkusil zavolat. Do třetího zazvonění zvedl telefon úředník. Milý a slušný. Ochotně a trpělivě odpovídal na mé dotazy, byť některé byly zřejmě hloupé.

Takto probíhala komunikace až do doby, než jsem se úspěšně zaregistroval. Odpovídání na email nejpozději do druhého dne, zvedání telefonu na první pokus. Nečekané! Leckterá soukromá firma by mohla závidět.

Registrace písniček bezproblémová, OSA jde s dobou. Bál jsem se, že budou chtít notové zápisy a texty poslané doporučeným dopisem, že bude vše zdlouhavé. Kdepak. Pro autory funguje webová aplikace, přes kterou všechny písničky pohodlně zaregistruji. Přičemž stačí formát mp3.

Výsledek? Za roční působení jsme s kapelou inkasovali 17 000 Kč. Což pro život malé kapely není vůbec zanedbatelná částka. Většinou jsme totiž zvyklí, že se nás snaží každý spíš holit. Ať to jsou pořadatelé festivalů s věčným evergreenem o tíživé finanční situaci na rtech nebo lidé, kteří ochotně stahují, ale většinou moc neplatí.

Samozřejmě netuším, na kolik lahví sektu vydělá OSA Ivetě za dávný hit Léto nebo jestli Mistrovi OSA zaplatí letní pobyt na Maledivách. Je mi to fuk. Koukám na sebe. Mnoho let jsem z tohoto zdroje měl díky vlastní hlouposti nulu. A 17 000 je víc než 0.

Určitě teď nepůjdu osobně poděkovat každému poslanci, který v minulosti hlasoval pro znění autorského zákona v této podobě. Určitě je co zlepšovat. Já zde chci nabídnout jen alternativní pohled.

Paradoxně v době kdy jsem měl tento článek dokončen a předchozím odstavcem měl končit, rozšířila se internetem čerstvá kauza. Ani tento problém však nevidím jako něco, za co by měla být OSA na pranýři. Pokud muzikanti švindlují a OSA okrádají, jaký princip kontroly může OSA aplikovat? Primární negativní, mnohdy až hysterická reakce je koloritem každé zmínky o OSA v médiích, ale napadne někoho z vás něco konstruktivního? Mě ne. Jediné, co mě na problému zaráží je, že se OSA finančně vyplatí vyslat svého člověka do terénu, aby zjistil, že se muzikant ve čtyřech písních liší od dodaného setlistu. Mně se to jako rentabilní nezdá, byť by mi tento názor někdo z OSA třeba vyvrátil.