„The world is changed“. Touto univerzální, prakticky všude použitelnou hláškou začíná filmová trilogie Pána prstenů. Já ji použiju proto, abych čtenáři přiblížil, jak dnes mohou muzikanti natáčet regulérní LP.
Když chtěla kapela ještě před pár lety natočit CD, musela vytáhnout z kapsy nemalé množství peněz a zavřít se do nahrávacího studia. Natočení demosnímku se pohybovalo mezi 10 000 – 50 000,- Kč, natočení oficiální desky vyšlo od 50 000,- Kč výše. Horní hranice se pak může zastavit až na milionech. Záleží na době, jakou ve studiu strávíte a jak kvalitní studio najímáte. Návratnost investovaných peněz je vždy z mnoha důvodů nejistá.
Kapely a vydavatelství jsou zároveň posluchačem tlačeny k nejnižším možným prodejním cenám. Což je v přímém rozporu s tím, že posluchač vyžaduje také kvalitu. V nejlepším případě chce kvalitu úplně zadarmo. Hudebník to v tomto ohledu, na rozdíl např. od filmaře, nemá příliš ulehčené (děkuji pane prezidente).
Koncem loňského roku jsme stáli s kapelou před důležitým rozhodnutím. Měli jsme připravené písničky a řešili jak a kde je nahrát. Kolik dát do nahrávání peněz?
Naše poslední zkušenost z roku 2008. Do čtyřpísničkového CD jsme investovali 95 000,- Kč. Zdarma si jej z našeho oficiálního webu stáhlo cca. 5000 posluchačů. Dalších 5 00 fyzických kusů jsme prodali po padesátikorunách na koncertech. Výsledek? Mínus 70 000,- Kč. Přestože hudbu a své posluchače milujeme, láska musí mít v některých oblastech své hranice.
První možností, která čtenáře napadne, je podepsat smlouvu s nějakým hudebním vydavatelstvím. Jenže i zde platí „The world is changed“. V současnosti téměř žádné vydavatelství menší kapele nahrávací studio nezaplatí. Nemá důvod platit, protože se investice nevrátí. Lidé si produkt nekoupí, ale stáhnou z internetu. Vydavatelstvím se navíc nevyplatí investovat peníze ani do PR. Své prostředky raději věnují na propagaci známých zahraničních kapel nebo léty prověřených českých interpretů, kde je určitá pravděpodobnost návratu investic. Jinými slovy - vydavatelství dnes malé kapele prakticky nic nepřinese. Ani peníze, ani reklamu.
Druhou možností je vydat CD vlastním nákladem. Přesně tak, jak jsme to udělali v roce 2008. Zainvestovat a spoléhat, že písničky budou dostatečně virální a přes sociální sítě osloví masy. Nejsme však kapela, která srší humorem a proto nemáme přílišný potenciál pro nějaké masivní sdílení. Proto jsme se rozhodli nezopakovat podruhé stejnou chybu.
Třetí možností možností je využití nějaké crowdfundingové služby pro nasbírání peněz předem. Funguje to jednoduše – fanoušci posílají kapele peníze za dosud nevydané CD a když se podaří naspořit dostatek peněz, jde se do nahrávacího studia. Ti, co poslali peníze předem, dostanou CD zdarma. I tuto možnost jsme zavrhli, protože nebyl předem jistý ani čas, ani výsledek. I zde platí, že čím větší kapela, tím víc peněz vybere.
Nakonec jsme se rozhodli jít vlastní, byť ne úplně obvyklou cestou. Investovat do vlastního vybavení, vytvořit si malé studio ze zkušebny a mít nahrávání vyřešené jednou provždy. A investice to z celkového pohledu nebyla moc dramatická. Kvalitní nástrojovou apraturu jsme již vlastnili a spoustu potřebného vybavení také. Pohodlně jsme se do vešli do cca. 80 000 Kč,-.
Bicí jsme tak natočili ve zkušebně a zbytek nástrojů po obývacích pokojích a chalupách. A bylo to určitě zábavnější, než zažívat obvyklé studiové opruzy. Měli jsme na nahrávání prakticky neomezený čas, nemuseli jsme dělat žádné kompromisy.
Nemuseli jsme prosit zvukaře, ať s námi zůstane ve studiu o hodinu déle, že chceme ještě něco přetočit a on přitom slíbil manželce rytí záhonů. Nemuseli jsme se bát, že něco zkazíme – přehrání stojí čas a tedy i peníze. Nemuseli jsme se s nikým handrkovat, jestli se do písničky hodí ten nebo onen akord. Nemuseli jsme po hodině čekání před studiem jet budit zvukaře domů, protože ten šel den předtím zapít zrytí záhonů do hospody a vrátil se ráno. Nemuseli jsme poslouchat nadávání zvukaře na jiného zvukaře, který mu minulý den ve studiu popřepojoval všechny kabely a odnesl domů mikrofon. Nemuseli jsme prosit, ať dá víc nahlas zpěv a méně kytaru. Nemuseli jsme…
Zkrátka nahrávání probíhalo za téměř idylických podmínek, bez stresů a negativních emocí. Financování jsme vyřešili formou libovolných dárcovských příspěvků (SMS, nebo bankovní převod). Výsledek - http://tinyurl.com/cvywva8 - můžete posoudit sami. Je fajn, že v době, kdy muzikanti hořekují nad dramatickým úbytkem financí, existuje nějaká alternativa. Přestože ani tato alternativa není nejlevnější a práce na desce zaberou v součtu stovky hodin…
