Mládí vpřed! Heslo, které se v poslední době začíná docela hojně objevovat. Může za to určitě současná politická situace v naší zemi. Lidé chtějí novou generaci, chtějí vyměnit staré politické tváře. Zkrátka jim nevěří a vůbec se nedivím! Pro mnohé je cestou a šancí z této beznaděje prostě jakási změna. Změna politiků a politiky.
Problémem je, že mladí lidé už přestávají mít zájem o dění, o politické dění. Důkazem je, že v minulých parlamentních a krajských volbách přišlo necelých 10% voličů ve věku 18-23 let. Vzpruhou a nadějí může být poslední prezidentská volba, ve které K. Schwarzenberg dokázal zmobilizovat mnoho mladých lidí. Což mu do jisté míry pomohlo k postupu do 2. kola.
Naposledy se mladí lidé výrazně zajímali o politiku těsně po roce 1989, kdy měli pocit, že existuje konečně řešení, než bylo do té doby. Je smutné, že v průběhu posledních dvaceti let zájem mladých voličů o politiku soustavně klesá.
Myslím, že je to způsobeno do určité míry neprůhledným systémem politického stranictví. Já a moji vrtevníci cítíme, že naše parlamentní politické strany nevytváří podmínky, aby se kreativní, schopní, perspektivní a iniciativní lidé dostávali nahoru, aby nahrazovali opotřebované a zkorumpované politiky, kteří nemají už mnoho let co nabídnout. Strany místo toho, aby se otevíraly, tak se spíše stávají neprůhledné, nesrozumitelné a personálně neměnné.
Je třeba dát větší prostor mladým lidem se angažovat v politice. Vidím už pod tím to článkem komentáře, jak někdo píše, že mládí si má hrát na písečku. Ale pokud si budeme hrát a necháme osud této země Rathům, Paroubkům, Filipům, Tluchořům, Kalouskům a dalším, tak už ten píseček nemusíme ani mít!
Chce si uvědomit, že karty nejsou předem rozdány. Neodcházet do zahraničí, protože i přes špatnou situaci lze něco změnit. Chci tomu věřit. Pokud tomu věřit nebudeme, tak se staneme pouze táborovým místem pro mafii z celé Evropy.
