Byl zplozen k tvoření. Jeho dílnou byl vesmír. Základními kameny jeho tvorby byly čtyři elementy. Aby své dílo mohl dovést ke kráse a dokonalosti, po které prahl, musel tyto elementy poznat.
Všechny elementy spolu souvisely. Prvním elementem byl oheň. Síla, která vše měnila. Hmotu na energii a světlo. Stvořil tuto sílu. Hvězdu, živoucí a žhnoucí sílu plující vesmírem. Dávala světlo a energii svému zatím tak žalostně prázdnému okolí. Ze zbytku hmoty stvořil další elementy Skupenství pevné značilo element druhý - zemi. Není tak živý a měnící se jako oheň, přesto jej také fascinoval. Svou rozmanitostí svými tvary, kterých nabýval. Světlo ohně mu dávalo barvu a krásu. Vyhrál si s tímto elementem, byl tak tvárný. Různé podmínky mu dávaly různou tvář. Zkoušel dávat hmotu blízko i dál od hvězdy, experimentoval s množstvím hmoty i s její mnohotvárností. Kombinoval těžké a lehké prvky, hrál si s jejich vlastnostmi. Jeho chloubou se stala pátá planeta s impozantní sbírkou satelitů. Další zase přidal prstence. Přidal i trochu dynamiky. Spolu s ohněm a gravitací vytvořil na planetách vulkanickou činnost. Planetám přidal další element, atmosféru. Druhá planeta se díky ní světlem hvězdy rozzářila. Ze vzdálených planet se stali plynní obři se zajímavými obrazci a barvami. Byly nyní jako klenoty zasazené do šperku. Obdivoval své dílo. Přidat další element tak, aby nenarušil strukturu a krásu, kterou vytvořil, bylo těžké. Tento element měl skupenství kapalné. Přidal je některým satelitům, na třetí a čtvrtou planetu. Vkládal mnoho nadějí do čtvrté planety. Její krásná barva a voda, kterou přidal, tvořila kontrast, který jí slušel. Planeta však byla příliš malá a tak většinu z živlu plynného a kapalného ztratila. Zato třetí planeta začala vypadat jako pravý umělecký poklad. Voda jí dodala nezvyklou barvu. Procházel si své dílo. Těšil se dynamikou, kterou stvořil. Vše bylo v pohybu. Satelit a rotace, kterou dodal, způsobovala pohyb vodní masy. Vlny se tříštily na útesech, zaplavovaly pláže a zase ustupovaly. Oheň, který dřímal ve středu planety, přinášel vzrušující podívanou. Byly tu vysoké hory i ploché pláně. Použil různě materiály a tak každý kout byl unikátní. Díval se na své dílo a těšil se z něj. Něco však chybělo. Všechny tyto nádherné elementy, ze kterých své dílo stvořil, se mu zdály málo. Jeho dílu chyběl účel, pro který tato krása vznikla. Nechtěl opustit to, co si zamiloval. A tak daroval svému dílu sebe sama. Rozdělil se do milionů zárodků, které se vyvíjely, rostly, daly planetě další dynamiku. Stvořil život, další element.
