Šutr 30 - Epidemiologický tým

Epitým si udělal základnu v přistávacích budovách. Vyčistit a zkontrolovat budovu nebylo tak obtížné jak předpokládali. Bylo to jen několik prostých místností s minimem nábytku. 

Při práci viděli, jak je domorodci z povzdálí sledují. Nepřišli však blíž. Neomezovali je, ale ani jim jinak nepomáhali. Seděli v tom svém transportním stroji a dívali se na to co se kolem přistávacích budov děje.

Měli dovézt zadržené muže z Domoviny ráno. Slunce už bylo vysoko nad obzorem a ještě se nic nedělo. Nedali ani vědět, že se opozdí.   

V týmu jich bylo pět. V ochranných oblecích vypadali v šedivé krajině jako mravenci zkoumající kus neobvyklého předmětu, který našli. A taky se tak cítili. Snažili se myslet jen na práci, provést ji rychle dobře a hlavně bezpečně. Všichni viděli záznamy o nakažených lidech z Delty.

Vzali už vzorky v okolí. V automatické laboratoři probíhaly testy. Zatím nic zajímavého nenašli. I když ke sbírání vzorků používali automaty, začínal je pobyt na planetě zmáhat. Ochranné obleky byly nepohodlné a těžké.

Z okna byl dobrý výhled na přístavní plochu.  

„Neměli bychom jít za nimi?“ Zeptal se jeden člen z týmu. Byl tu nejmladší. Nebyl ještě zvyklý, že místo adrenalinu, který většina od této práce očekávala, zažije rutinu a nezáživná čekání na výsledky. A také spoustu nařízení a zákazů.

„Nemůžeme,“ Jana byla naopak nejstarší ze skupiny, trochu záviděla nováčkovo nadšení.

„Máme obleky, nemůže se nám nic stát, ani jim.“ Byl neústupný.

Jana vzdychla „Nejsme tu na návštěvě a nejsme tu vítáni. Nemůžeme jen tak porušit dohodu. Nevytáhneme odtud paty. Je to i kvůli naší bezpečnosti.“

„Ale…“

„Nevíme ani co by nás čekalo při nedodržení dohody.“

„Co já vím, je to zemědělská planeta. Nejspíš bychom za trest museli okopávat tu jejich barutu.“ Zavtipkoval další ze členů týmu.

„Nebo ji jíst. Já to jednou zkoušel a nikdy více.“

„Tak dost. Už jsou tady.“ Jana ukázala ven. Právě přistával další z transportérů domorodců. Vyšli z něj dva muži. Vypadali trochu vratce a vyčerpaně. S nimi vyšla žena. Nevypadala jako domorodec. Měla teplé oblečení z Domoviny, tak jako muži.

„To bude Alna,“ zadívala se Jana do komunikátoru na informace. „Ta by nám mohla pomoci.“

 

„Naši je na na druhé straně planety. V místě, kde je velké jezero, vlastně jediná zdejší vodní pocha. Místní mu říkají moře. Byli napadeni rostlinami. Po západu slunce rostliny chytají vše živé, co kolem nich projde. Největší zvíře je tady velikosti krysy.

Predátorky útočí na vše, co se hýbe. Zasáhnou oběť lepkavou látkou, která oběť znehybní a pak ji omotají listy a pomalu stráví. Masožravky. Bylo od nich pěkně hloupé pohybovat se v cizím prostředí bez průvodce.“

Seděli v jedné z místností, kde si Janin tým zřídil základnu, jak Alna mluvila, odebírali mezitím všem třem vzorky.

„Co vlastně způsobilo, že jste tady?“ zeptala se Alna Jany. „Tato planeta zrovna nepřekypuje životem. Spíš bývá označována za nudnou.“ Věděla, že informace mohou být tajné. Tušila, že situace má něco společného s modrou pavučinou. Profesor v ní viděl velký potenciál a chystal se s ní experimentovat. Měla neblahé tušení, že to neskončilo dobře. Nedovedla si však představit, že by tyto experimenty skončily takovouto vojenskou výpravou.

„Nic nebezpečného ani nakažlivého tu není. No možná ty rostliny u moře a to, že je tu zima…“ Pokračovala, když ji nikdo neodpověděl.

„Pracovala jste s profesorem Pooem?“ zeptala se Jana.

„Ano pracuji s ním, jsem součástí jeho týmu.“ Nelíbil se ji minulý čas, který Jana použila. „Je něco s profesorem? Stalo se mu něco?“

Jana a další z týmu, který s ní pracoval, se na sebe podívali.

„Na klinice propukla epidemie. Všichni jsou mrtví.“ Řekla zdráhavě Jana.

„Všichni? Vždyť… Profesor má jedny z nejpřísnějších předpisů…“

„Možná proto se nám podařilo epidemii zvládnout. Z kliniky se ven dostali jen dva nakažení zaměstnanci. I tak to znamenalo karanténu padesáti lidí.“

„Víte co to způsobilo? A proč jste zamířili zrovna sem?“

„Pojďte se podívat.“

 

Jana Alně ukázala obraz tkáně protkané modrými žilkami. Vlákna nebyla tak rovná a tenká jako u modré pavučiny, alespoň ne u té původní. Tato vypadala nějak zmutovaná.

„Nás sem jen poslali a máme hledat tohle. Potřebujeme nejprve vzorky té rostliny u moře. Kvůli těm dvěma.“ Pokývla k předaným mužům. Jana věděla, že by si ji měla opatřit sama, ale cestovat přes celou planetu a zachovat veškerá bezpečnostní opatření bylo skoro nemožné. I když tam nejspíše budou muset, když nic nenajdou tady.

„Půjdu pro ni, i já jsem na ni zvědavá.“ Nabídla se Alna.

Autor: Marcela Valouchová | pondělí 6.8.2018 7:20 | karma článku: 5,66 | přečteno: 124x
  • Další články autora

Marcela Valouchová

Probuzení - Přípravy

"Nevíš?" Starší muž se díval na mladšího ochránce. "Ani intuice ti nic neříká?" Mladý muž vzdychl. "Je to nejednoznačné. Na pověstech z planety něco bude. Změnila ji."

11.6.2021 v 8:00 | Karma: 5,60 | Přečteno: 127x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Zahrady

Zamračila se. "Víš o mě všechno?" "Očividně ne." Usmál se. Pak zvážněl. "Je to součástí bezpečnostního protokolu poznat ty, co přijdou na palubu. Co je jejich slabost, co přednost."

28.5.2021 v 9:00 | Karma: 6,02 | Přečteno: 116x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Nový domov

Cesta nahoru byla hrozná. Houpal se jí žaludek ještě čtvrt hodiny po přistání. Připadala si pomačkaná zevnitř i z venku. Zato Prima vypadala odpočinutě a svěže. Hned se seznámila s průvodci. Smála se a vtipkovala.

7.5.2021 v 9:00 | Karma: 7,67 | Přečteno: 194x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Vánek

Tento diplomat se Alexovi docela zamlouval. Nebyl tak povýšený, jako ostatní, které potkal. I když určitý odstup si také držel. Alexov byl ochránce. Byla to poměrně nová profese centra.

16.4.2021 v 9:00 | Karma: 4,46 | Přečteno: 86x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - otec

Místnost kterou dali Ale k bydlení byla zařízená pohodlným krásným nábytkem. Vše bylo rovné čisté a jistě vyrobené stroji. Bylo tu spousta přístrojů o nichž ani netušila na co jsou. Seděla na jedné ze dvou světle modrých pohovek.

2.4.2021 v 9:00 | Karma: 8,87 | Přečteno: 201x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Komentátor Schmarz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Tři dny v práci, poté domů s majákem. Ministr Bek jel záchranářskou uličkou

19. června 2024

Premium Ministerstvo školství proplácí coby přespolnímu politikovi Mikuláši Bekovi (STAN) přes 57 tisíc...

Do Prahy přijede argentinský prezident Milei. Česko si slibuje větší spolupráci

20. června 2024  13:08

Česko v pondělí navštíví zhruba půl roku po svém zvolení do funkce argentinský prezident Javier...

Muž v restauraci na Národní třídě civěl na dívky a onanoval, hledá ho policie

20. června 2024

Pražští policisté pátrají po muži, který v pondělí odpoledne onanoval v centru Prahy před dvěma...

Střelba na fakultě: Pachatel se „uvařil sám v sobě“, zjistila znalkyně

20. června 2024  10:45,  aktualizováno  12:58

Policie komentuje výsledky prošetřování zásahu na FF UK. Ministr vnitra Vít Rakušan zprostil šéfy...

V Jizerských horách hoří dům. Hasiči vyhlásili druhý stupeň, používají i žebřík

20. června 2024  12:51

Mohutné plameny šlehají z domu v Horním Kořenově v Jizerských horách. Požár vypukl v kůlně, hasiči...

  • Počet článků 176
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 258x
Čerstvá čtyřicítka, máma od mrněte, snílek. Holka, co ráda sportuje, maluje, čte, chodí po horách a píše povídky.

Seznam rubrik