Jaký bude svět po pandemii? Mnoho lidí se nad tím zamýšlí. Zda přijdou další epidemie, zda budeme cestovat. Zůstane svoboda, nebo nastoupí totalitní vlády? Co bychom měli změnit, aby se to nestávalo? Jde to vůbec?
Už tady byly podobné otázky a ne jednou. Ptali jsme se, jak se změní svět po pádu železné opony, po útoku na dvojčata. Byli tu stoleté povodně. Je tu hrozba klimatických změn, extrémní počasí.
Po každé této události se říkalo, že svět už nebude jako předtím. Ovšem, že ne, svět se neustále vyvíjí. Lidstvo ho mění minutu od minuty. Mají však tyto události větší dopad na náš všední život?
Domy stále stojí v záplavových oblastech, Ne všude se dokončily opatření, které vy dopady stoleté vody minimalizovaly. Do letadel si nenosíme vodu a na zprávy o teroristických útocích jsme si tak nějak zvykli.
Pandemie dřív, nebo později odejde a co my? Poučíme se? Hranice se pomalu otevřou a my budeme za několik let jezdit na dovolenou do zahraničí jako dřív. Dokud...
Dokud nepřijde druhá pandemie a třetí. Teprve pak se poučíme a budeme to brát vážně. Náš svět se pomalu změní.
A možná nepřijde. Přijde něco jiného. Sucho, válka, výbuch supervulkánu, dopad asteroidu, nebo útok mimozemšťanů. Možná se jen naše planeta chová jako superorganismus, který se snaží potlačit infekci, která ji ničí.
Kdo by před pár lety věřil, že lidstvo zažije pandemii? V divokých fantaziích spisovatelů, vědců byla katastrofa vždy. Lidský život křehký, ale máme velkou touhu žít.
A také máme společnost, která nás ničí a posiluje zároveň.
Budeme žít jako dřív, jestli přežije infrastruktura. Když nás bude mít kdo organizovat, hlídat, léčit, zajišťovat nám energie, jídlo.
Ptáme se proč, a zda za tím vším není něco víc. Někdo, kdo náš svět řídí. Možná nás osud jen připravuje na něco horšího. Chce nás zocelit, abychom byli silnější pro to, co má přijít.
Uspějeme?
